Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Zarathustra 7. - 6. století př.n.l.

Zarathuštra, Zoroaster
Reformátor staroíránského náboženství, zakladatel zoroastrismu (párismu). Bohové se nazývali Mazda – bůh světla a kladných vlastností a Ahriman – představitel tmy, zla a záporných vlastností. Významnými kulturními hodnotami bylo pro toto náboženství jaro – symbol života, oheň, pohřebiště.
Vypracoval nábožensko - sociální soustavu založenou na dualismu DOBRA a ZLA, mezi nimiž může člověk volit. Velebil usedlý způsob života, obdělávání půdy, chov dobytka, kult ohně. Je mu připisováno sestavení nejstarší části Avesty, kázání, zvaného gáthy.

Perský věštec, vynikající mudrc, esoterik, není o něm více známo.



A přece: Na adrese http://bbs.inway.cz/bbs2www/CZreligion/0152 jsem našla tento obsáhlý text. Předkládám bez úprav. Sor. Chiah.
Jde o krácený text z knížky Duchovní prameny života, Vyšehrad, Praha 1997, kapitola Irán (str.151) (Otakar Klima, Petr Vavroušek).


Hlavni pamatkou nejstarsiho iranskeho nabozenstvi je Avesta, sbirka textu tohoto uceni. V sirsim smyslu pocitame k Aveste i stredoperske preklady a komentare zvane Zand (Zend).
Podle tradice vytvoril 21 knih Avesty Ahura Mazda (=Pan Moudrost) a Zarathustra (prorok) je prinesl vladci Vistaspovi. V dobe tazeni Alexandra Velikeho byl udajne rukopis Avesty znicen. K prvnimu pokusu o jeho rekonstrukci melo dojit za Arsakovcu a dovrseni za Sasanovcu. Tuto tradici vsak badani nepotvrdilo. Podle badani nejstarsi casti, psane v staroavestskem jazyce, tj. zejmena gathy a Jasna haptanhaiti, jsou z doby Zarathustry. V techto castech, ale i jinde, jsou zcasti dolozeny reflexy jeste starsi (predevsim indoiranske) mytologicke a ritualni tradice. Jeji ztvarneni je vsak jiz invenci mazdaismu. Rovnez jsou v techto castech kanonu zachovany velmi stare poeticke resp. metricke struktury. Dalsi partie Avesty vznikaly pote postupne; tento proces byl z vetsi casti ukoncen kolem 5.stol.pr.n.l.
Sporna je i geograficka lokalizace vzniku nejstarsich avestskych textu a s tim i kolebky mazdaismu. Zda se, ze mazdaismus se zrodil nejspise ve vychodnim Iranu. V Aveste samotne se hovori o zemi Airjanem vaedzo ("rozsireni Arju", stredopersky "Eran vez", z prvni casti pochazi pojmenovani Iran). Je to prvni ze sestnacti zemi, ktere stvoril Ahura Mazda. V teto zemi vladne deset mesicu zima, s jejimz koncem prichazeji zaplavy, a pote nasleduji dva chladne mesice. Hranici s ni mytologicka reka Daitja. Airjanem vaedzo je obklopena horami, z nichz hlavni je Hara, za niz vychazi slunce. V Airjanem vaedzo se stal Zarathustra proslulym prvni recitaci modlitby Ahuna vairja, kterou prednesl ctyrikrat; zde obetoval Drvaspe, Vajuovi, ale predevsim bohyni Aredvi Sura Anahita, jiz zde obetoval i sam Ahura Mazda.
Dnes zachovany text Avesty vychazi z archetypu zapsaneho za Sasanovcu (tehdy bylo k tomu ucelu sestaveno i pismo). V sirsim pojeti se k Aveste pocitaji zejmena tyto avestsky psane texty: (1) Jasna (2) Visprad (Vispered) (3) Churtak Apastak (4) Sih rocak (5) Jasty (6) Videvdat (7) tzv. fragmenty.
Tvurcem nejstarsiho mazdaismu je Zarathustra("ten, jenz ma plave velbloudy"). Dnes je jiz jasne, ze nebyl soucasnikem prvnich Achaimenovcu, ale dobu jeho pusobeni je treba posunout dale do minulosti, vetsinou se soudi, ze nekam k prelomu druheho a prvniho tisicileti. Pochazel z rodu Spitamovcu ("ti, jenz maji zarici bojovou silu"), ...
Zarathustra byl knezem, sam se oznacuje za zaotara sveho klanu, tj. recitatora sakralni poezie. To potvrzuje i jeho vlastni dilo, gathy, jejichz forma je nepochybne velmi blizka stare sakralni poezii. Kvuli konfliktum se zastanci tradicnich kultu a verouk musel vsak svuj klan opustit. Vystupoval nejen proti tradicni kmenove ideologii, proti extatickym krvavym obetem a nekterym haomovym ritualum. Misto doposud uctivanych bohu vyzvedaval zcela jina, byt stara iranska a indoiranska bozstva, a do sveho systemu vclenil take nektere, zcasti rovnez velmi stare mytologicke a ritualni pojmy, postupne personifikovane, oboji ovsem se zcela novym obsahem. Po pocatecnim odmitani sveho uceni nalezl utociste na dvore vladce Vistaspy("ten, jenz ma k behu odvazane kone"), kde ziskal prvni stoupence a zalozil nejstarsi mazdaistickou obec. Nektere narazky na tyto udalosti nalezame v Aveste, predevsim v gathach.
Mazdaismus je, velmi strucne receno, systemem dualistickym, ktery chape svet a jeho hybnou silu jako permanentni konflikt pravdivosti a klamstvi.
Ustredni postavou mazdaistickeho pantheonu je Ahura Mazda (Pan Moudrost), puvodne prastare iranske bozstvo, jehoz puvod saha az do indoiranskeho obdobi. Tehdy byl nepochybne jednim z ahuru, skupiny bohu, kteri byli zpocatku starsim(?) ze dvou pokoleni bohu (ahurove kontra daivove). Tento protiklad se dale vyhrotil a vedl k ruznemu vyvoji. V Iranu byli daivove (avestsky daevove) demonizovani a ahurove zustali skupinou bohu. Ve stare Indii slo o opacny proces (devove proti demonum asurum). Puvodne zrejme zastupovalo toto slovo jeho kdysi tabuizovane jmeno; Mazda bylo snad zpocatku jen prilezitostne epiteton, posleze ve stejne funkci jako Ahura. Nakonec oba komponenty vytvareji jeho jmeno. Jeste v gathach se uvadi jen jako Mazda nebo Ahura pripadne jako Mazda Ahura. Je nejvyssim bohem mazdaistickeho pantheonu.
Obraz Ahura Mazdy prochazi v Aveste postupne urcitymi transformacemi. Rysy nekdejsiho boha nebes jsou patrne jen ojedinele. Ahura Mazda je bohem svetla, ale tez ochrancem stad. Brzy dostava jeho postava silny odstin nabozenskeho symbolismu. Je sice chapan jako konkretni postava, ale je prost materialnich nebo antropomorfnich rysu. Jeho vule a myslenky se realizuji predevsim prostrednictvim Amesa Spentu (Nesmrtelni Blahodarni). Zahy je nove identifikovan s nejvyssim svetlem, sluncem. V mladsi Aveste je nejvetsim z bohu, tvurcem zeme, rostlin a vod i drahy, po niz kraci slunce, mesic i hvezdy. Rozviji se mytus o o budoucim konecnem vitezstvi Ahura Mazdy a jeho stoupencu nad zlem. Amesa Spentove se chapou jako jeho synove a dcery atd. V dalsim vyvoji mazdaismu tento proces transformaci castecne pokracuje.
Nejdulezitejsi z Amesa Spentu je Asa (Pravdivost), puvodne pojem indoiranske kosmologie a mytologie (srv. ve stare Indii rta). V Aveste jde jak o abstraktni pojem, tak o jeho personifikaci. Ztelesnuje pravdivost chapanou nikoliv jako soulad mezi slovem a cinem (skutecnosti), ale jako abstraktni podstatu idealniho radu ve svete, v obcine i v rodine. Spolu s pojmem Drudz tvori v mazdaismu dualisticky protiklad pravdivosti a klamstvi. Vyznani mazdaisticke viry se ztotoznuje s vyznanim k Ase, proto je stoupenec mazdaismu nazyvan "stoupencem Ase" (avestsky asavan). Dalsimi postavami z okruhu Mazdovych pruvodcu jsou Spenta Mainju (Blahodarne smysleni), Vohu Manah (Dobre smysleni) a jine.
Etickym a moralnim protikladem pravdivosti (Asa) je v mazdaistickem dualistickem systemu Drudz (klamstvi). Take tato predstava vychazi z indo-iranskeho obdobi (srovnej vedske druh, klam, nepratelska sila, kterou porazi buh Indra). Ve starsi Aveste je tento pojem aktivovan pro souborne oznaceni slov, myslenek a cinu odpurcu mazdaismu. Ti jsou nazyvani "stoupenci klamstvi" (dregvant). V mladsi Aveste Drudz reprezentuje tez personifikovanou silu, ktera je sumou nesvaru, nepokoje, lakoty, vzpoury, klamne reci, atd.
Hlavnim protihracem Mazdy v dualistickem stretavani protikladu pravdivosti a klamstvi je Angra Mainju (Spatne smysleni), stredopersky Ahriman, symbol odporu k zivotu a dobru, negujici a nicici sila, stojici na strane klamstvi. Tato postava nema zadne napojeni na starsi idoiranskou tradici a je vytvorem samotneho proroka. Jako mytologicka postava ma jen obtizne definovatelne kontury a podobne jako Ahura Mazda projevuje svou vuli a realizuje sve mysleny a zcasti i ciny nekdy neprimo, prostrednictvim suity demonu a dalsich poslu klamstvi.
Nejstarsi mazdaismus, ktery puvodne hlasal Zarathustra iranskym pastevcum a zemedelcum v Baktrii, cerpal sice z prastarych tradic indoiranske mytologie, zaroven byl vsak zcela puvodni koncepci vyhraneneho dualismu, v nemz ma kazdy moznost vybirat mezi pravdivosti a klamstvim, mezi mazdaistickou virou a priklonenim se k jinym (puvodne starym tradicnim) veroukam. Stare pojmy dostavaji novy obsah, jsou prizpusobeny potrebam noveho nabozenstvi, ktere zahy vytvari sve vlastni kategorie, jez posleze rozviji do sloziteho systemu. Jeho klasicka podoba, utvarena ovsem postupne po cela staleti, pochazi z doby daleko mladsi, z doby, kdy se mazdaismus za Sasanovcu (3.-7.st.n.l.) stava oficialni ideologii rise. Svet a jeho beh je, strucne receno, permanentni stretavani dobra a zla, v nemz clovek ma moznost najit sve misto, aby pri konecnem vitezstvi sil pravdivosti nad klamstvim, tj. pri konci tohoto sveta dosla jeho duse odmeny a dostalo se ji misto tam, kde je "svetlo nemajici pocatek", ctvrte a nejvyssi nebe, nekonecne sidlo Ahura Mazdy. Nedilnou soucasti mazdaisticke viry se prirozene stava slozity moralni a eticky kodex a nezbytny ritualni doprovod.
 
20.5.2005, Uria Sophia, Chiah


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz