Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Hermes Trismegistos

Hermes Trismegistos je legendárním zakladatelem Královského umění, jímž byla alchymie. Ovšem v hlubším slova smyslu je především zakladatelem esoterního učení, které bylo podle něj také pojmenováno jako "hermetismus". Toto učení obsahuje trojici posvátných věd : magii, alchymii a astrologii. Jeho hebrejskou verzí je kabala a jeho křesťanskou verzí je rosekruciánství.
Avšak postava samotného Herma Trismegista je zahalena tajemstvím a v identifikaci jejího historického původu je mnoho nejasností. Mnoho kritických hermetiků pokládá osobu Herma Trismegista za vymyšlenou, historicky neexistující a někteří z nich soudí, že Hermes je jakýmsi zosobněním celé skupiny starověkých esoteriků a autorů děl na toto téma. Nadšenci hermetismu pokládají Herma za Bohem inspirovaného muže, který světu zvěstoval božské poznání. Objevují se však i domněnky, že Hermes je egyptský bůh Thoth (také Thovt - vynálezce počtů, svatého písma, svaté řeči a všeho vědění; označován jako "Pán božské řeči, Pisatel devatera bohů a Kníže pravdu určující"; u Egypťanů a Féničanů zobrazoval moudrost a tvořivou bytost, která byla poradcem Isis a Osirida, v Thovtově "hadí holi", nazývané též Merkurovou holí, byly spojeny symboly chytrosti "had" a panování "hůl", tj. "moc moudrosti", tato hůl však byla ve skutečnosti obtáčena dvěma hady, černým a bílým, na znamení polarity světa). Tato postava byla židům známa jako Enoch ("druhý posel boží"), později přejatý do řecké a římské mytologie jako Merkur (planeta Merkur je nejblíže ke Slunci, stejně tak i Hermes byl nejblíže k bohům a byl proto považován za "posla božího").

Zmínky o Hermovi se objevují již v Knize Kratesově ze 6.stol. n.l., kde je líčen jako stařec sedící na trůně a držící v rukou tabulku. Jeden z nejstarších opisů Smaragdové desky je uložen v Národní knihovně v Paříži a je to opis exempláře z 12. stol. Latinské citáty z Herma lze najít i v díle znalce staroegyptského esoterismu, jezuity A. Kirchera (1653 - dílo Oedipus Aegyptiacus). Starší zmínky o Hermovi přináší Klement Alexandrijský v díle Stomateis (kolem r. 200) a také řecký alchymista Zosimos, žijící v Alexandrii ve 4. stol.(dílo: O chemických nářadích a krbech). Legendárním spisem pojednávajícím o stimulaci mysli, vedoucí k rozšíření vědomí a dosažení psychického stavu, jímž "se člověk dostává do blízkosti bohů", což je "klíč k nesmrtelnosti", je tzv. Kniha Thovtova. Za pozůstatek této knihy je někdy pokládán Tarot. Kromě Smaragdové desky - základu hermetismu, existuje i několik spisů různého původu, které byly shrnuty v tzv. Corpus Hermeticum. Velkou část těchto spisů přivezl z Makedonie do Itálie mnich Leonardo da Pistoia r.1460 a předal je Cosmovi Medicejskému, který je dal přeložit do latiny. V knihách o hermetismu objevujeme mnohé Platónovy a Pythágorovy teorie, ale co vychází z čeho?
Hermes je však jméno řecké a u starých Egypťanů je znám jako Průvodce při vážení mrtvých duší v Osiridově soudní síni, rovněž je pokládán za vynálezce písma, za boha vědění, autora mnoha moudrých knih a v části Horního Egypta byl uctíván i jako bůh Měsíce. Byl zobrazován v podobě ptáka Ibise nebo člověka s Ibisovou hlavou. Jeho přízvisko Trismegistos (třikrát mocný či veliký) může mít původ v tom, že byl označován "největším ze všech filozofů, nejvyšším ze všech kněží a největším ze všech králů". Novodobý badatel H. Biederman (1986) také zastává představu o shodnosti Herma a Thovta, zmiňuje se však, že se někteří autoři domnívali, že "pravý Hermes" byl kněz jménem Hermon, který žil kolem roku 100 n.l. v Alexandrii, což je neprokazatelné, a že v četných legendách vystupuje Hermes Trismegistos jako "duchovní otec alchymie", což úzce souvisí se skutečností, že v kněžských školách starého Egypta bylo umění léčby a metalurgie vyučováno jako "esoterní vědy" a spojováno s božskou inspirací.
Cicero ve své knize "O přirozenosti bohů" říká, že Trojnásob veliký Hermes byl Sacerdos, Philosophus et Propheta, Paracelsus o něm mluví jako o králi, proroku a knězi. Mnozí si mysleli, že Hermes dostal své přízvisko, protože zvěstoval trojí království: Říši světla s jejími nebeskými a rajskými sférami, Říši věčně temné přírody zahrnující pekelný svět a Říši tohoto světa, která leží přesně na hranici mezi zlem a dobrem, jež se v ní stýkají. Staročeský alchymista Bavor Rodovský z Hustiřan spatřoval onu trojnost v Hermově rozdělení všech věcí na tři základní skupiny: minerální, vegetační a animální.
Hermes byl ve starověku tak proslulý, že dostával tituly jako Magister omnium physicorum (Pán celé přírody). Diodor Sicilský napsal, že "Hermes si svým vystupováním a svými vynálezy, zvláště pak těmi, které se osvědčily v každodenní praxi, získal vděčnost a proslulost u všech Egypťanů." Dále tvrdí, že na cestách Egyptem nalezl na jednom z pomníků nápis: "Jsem Isis, královna nad veškerou zemí a mým učitelem je Hermes"
Přes všechna tato tvrzení existuje pouze jediný opravdu starověký dokument - záhadná Smaragdová deska. Jako nejpravděpodobnější teorie Hermova původu se jeví názor Petra Kohouta, známého pod jménem Pierre de Lasenic, který se domníval, že "existovali tři jedinci, kteří nesli jméno Hermes, tři stejně geniální lidé, jímž by bylo možné připisovat tradici, filozofii a učení hermetické: Thovt, Hermes a Thot, čili Hermes Trismegistos".
Ať už to byl skutečný člověk nebo toto jméno bylo označením celé skupiny hermetiků, důležité je, s čím je spojováno. Z tohoto pohledu je nejcennějším dílem legendárního Herma Trismegista Smaragdová deska.
Původ Smaragdové desky
Nalezení původní Smaragdové desky je opředeno několika legendami. Podle jedné z nich našla Desku Abrahamova žena Sára v jedné jeskyni u Hebronu v rukou Hermovy mrtvoly, několik století po potopě světa. Podle Alberta Velikého Smaragdovou desku našel při svých válečných taženích Alexandr Veliký v Hermově hrobě, který objevil. Podle jiné legendy byla Deska nalezena dokonce v Cheopsově pyramidě. V různých spisech lze najít zmínku o tomto díle, které je nazýváno i jako Tabula Smaragdina - Philosophia totius mundi (filozofie celého světa), Tabula Hermetica, Tabula Aegyptiaca, Tabula Smaragdina Hermetis,atd.
Obsah Smaragdové desky

Jest pravdivé, jest jisté, jest skutečné, že to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole, aby dokonány byly divy jediné věci.
A jako všechny věci byly učiněny z jediného, za prostředkování jediného, tak všechny věci zrodily se z této jediné věci přizpůsobením.

Slunce jest jeho otcem, měsíc jest jeho matkou, vítr nosil jej ve svých útrobách, země jest jeho živitelkou.

On jest otcem univerzálního telesmatu celého světa.
Jeho síla jest celá, když byla proměněna v zemi.
Oddělíš zemi od ohně, jemné od hrubého, opatrně a nanejvýš moudře.
On vystupuje od země k nebi a zase znova sestupuje z nebe na zemi a přijímá sílu věcí hořeních i doleních.
Takto budeš míti slávu celého vesmíru; veškerá hmota prchne před tebou.
Tu sídlí síla, ze všech sil nejmocnější, která překoná každou jemnou věc a pronikne každou věc pevnou.
Takto stvořen byl vesmír.

Odtud vzejdou přizpůsobení podivuhodná, jichž způsob jest zde.
Proto jsem byl nazván Hermes Trismegistos, maje tři části filozofie celého vesmíru.
Co jsem pověděl o magisteriu slunce, jest úplné.

Překlad Pierra de Lasenica
 
20.5.2005, Uria Sophia


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz