Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, 1. kapitola, verše 1 - 21, Kojot

Poznámka: - do komentářů vkládám i připomínky k překladu, neboť překlad není nic jiného, než komentář.
- neopakuji komentáře známé z kursu, což neznamená, že bych s nimi nesouhlasil – pouze jejich opakování pokládám za nadbytečné.


1.
Had! The manifestation of Nuit.
„Had! Projev Nuit.“

Překlad „toť zjevení“ je poetičtější, ale „projev“ je přesnější. Navíc slovo „zjevení“ má v češtině spojitost s něčím nadpřirozeným. Nuit se ale podle mého názoru projevuje (či manifestuje) naprosto přirozeně. V tomto smyslu bych případně dal i přednost staršímu překladu: „Had! V něm se projevuje Nuit.“, ale ten již poněkud posouvá originál směrem ke komentáři.


2.
The unveiling of the company of heaven.

The unveiling = odhalení, ale i uvedení, oznámení, předvedení
Pojmu společenství by odpovídalo spíše slovo community.
Company je společnost, ale i cech. Tvoříme nebeský cech?
Nicméně překlad společenství nic nepokazí a zní lépe, než společnost.

Osobně bych dal přednost staršímu překladu: „Odhalení společnosti nebeské.“, ale nejde o překladově podstatnou záležitost.

3.
Every man and every woman is a star.

Na tento typ formulace pamatujme. Bude se nám to hodit.
Nezapomínejme též na fakt, že žádný muž ani žádná žena není cade... :-)

Hvězda: v sumerských a babylónských textech je determinativem (klínopisným znakem psaným před jménem boha) právě hvězda. Ta se v této souvislosti četla jako „bůh“ (sumersky dingir, akkadsky ilum – srovnej hebrejské el. přičemž -um je v babylónštině pádová koncovka nominativu, jež z hebrejštiny vymizela.). Pojem božství byl ostatně v Mezopotámii odvozen z astrální povahy nejvýznamnějších bohů.

4.
Every number if infinite; there is no difference.

Lze to chápat i v tom smyslu, že každé číslo je jedinečné (ve své nekonečnosti). Moderní matematika zná teorii přirozených čísel založenou na prázdných množinách!

5.
Help me, o warrior lord of Thebes, in my unveiling before the Children of men!
„Pomoz mi, ó bojovníku z Théb, v mém zjevování se Dětem lidským.“

Help me je „pomoz mi“. Jde o prosbu vznesenou na proroka. „Buď mi přízniv“ je zavádějící. Dal bych přednost staršímu překladu.
Warrior lord... těžké k přeložení. Ale vojevůdce sugeruje generála a mohutnou armádu, warrior lord spíše hrdého a bojovného šlechtice. Vojevůdce mi nesedí. Výklad AC o knězi Ankh-f-n-khonsu je znám. Podotýkám ale, že i Oidipús byl válečníkem z Théb, byť ne z těch egyptských, a odhalením pravdy porazil sfingu. Ale to je jen připomínka – respektuji v tomto výklad AC, o Oidipovi nepochybně věděl, a kdyby mu to připadlo důležité, asi by se zmínil.
In my unveiling – už v okamžiku diktování se zjevuje. Budoucí čas („až se budu zjevovat“) je zavádějící. I zde bych proto dal přednost staršímu překladu „v mém zjevení“, ale nedokonavé „zjevování“ mi připadá nejpříhodnější.
Pozor! Slovo Children začíná velkým písmenem. Takto bych to psal i v českém překladu. Je to zjevně důležité, v této chvíli mne napadá souvislost s myšlenkou Homo superior; povšimněme si, že zde máme Children of men – je třeba to chápat jako jeden významový celek (plurál k Synovi člověka?!)
Pokud ale už v době AC neexistoval Homo superior, čeho se týká zmíněná pomoc? Jde o přijetí a předání sdělení. Proto je též nevhodný budoucí čas. Prorok pomáhá ve zjevování, výrok se podle mne tolik netýká jeho interpretační práce. Nuit se primárně zjevuje v Liber AL, ne v interpretacích. Výrok tak předjímá fakt, že sdělení je určeno Dětem lidským. S tím souvisí verše I:54-55. Může jít, obecně řečeno, o duchovní potomstvo.


6.
Be thou Hadit, my secret centre, my heart & my tongue!
„Ty buď Haditem, mým tajným středem, mým srdcem & jazykem!“

(Věta má jednoznačně imperativní formu. Pokud by měla znít „Buď ty, Hadite, mým...“, musela by být čárka před jménem Hadit i v angličtině. Potvrzuje to i Crowley ve svém komentáři, když píše: „The recipient of this knowledge is to identify himself with Hadit“ či „Nuit formulates me as Hadit“. Nuit jistě hovoří k Haditu, ale důraz je kladen na příjemce zprávy. Proto je publikovaný překlad – starý i nový - tohoto verše jednoznačně mylný.)
Prorok je tedy vyzván, aby se stal Haditem, skrze něhož se projeví Nuit. To rozvádí ve svém komentáři AC a já k tomu nemám co dodat.

7.
Behold! it is revealed by Aiwass the minister of Hoor-paar-kraat.

Být na Crowleho místě, asi bych neodolal a zvolal: „So fucking what!“ Možná to i zvolal a odpověď v podobě následujícího verše byla zdrcující:

8.
The Khabs is in the Khu, not the Khu in the Khabs.

AC pokládá Khu za závoj obklopující Khabs. Něco subtilnějšího, než je ego, ale už ne pravé já. Mág se do tohoto závoje může zamilovat = zamilovat se do astrálu?
„Mohou býti i aetherné okovy; ale o těch lidstvo neví, protože svázalo se nejsprostšími provazy.“
Ladislav Klíma (METAFILOSOFIKA, II:35)



9.
Worship then the Khabs, and behold my light shed over you!

Jazykově: shed je perfektum, přesnější by bylo užít světlo vylité. Nicméně: v tomto případě jde patrně o parafrázi novozákonní vylité krve: anglická bible (v tomto případě King James Version) užívá formulace „blood, which is shed for you“ , což je v českém ekumenickém překladu přeloženo dokonavě: „krví, která se za vás prolévá“ (obdobně i v Kralické bibli). Proto je překlad „světlo, které na vás vylévám“ opodstatněný.

Všimněme si, že z novozákonní KRVE, prolévané ZA se stalo SVĚTLO, vylévané NA (česky dva různé výrazy odpovídající ale anglickému shed, jež může být obojí). AL I:9 nás tak informuje o velice podstatném posunu, k němuž příchodem Hórova aeonu došlo.

10.
Let my servants be few & secret: they shall rule the many & the known.
„Nechť je mých služebníků málo & jsou skrytí: oni budou ovlivňovat mnohé & známé.“
(nebo alespoň: „Nechť je mých služebníků málo & jsou skrytí: oni budou vládnout mnohým & známým.“)

To rule sice lze přeložit jako ovládat, ale dal bych přednost slovu ovlivňovat, nebo alespoň vládnout. To rule znamená i nalinkovat a jde spíše o vládu skrze ovlivňování; jako substantivum znamená rule pravidlo. Proč se o tom rozepisuji: je zde důraz na „tahání za nitky“, na ovlivňování skrze transformaci pravidel. Slovo secret souvisí se secretion – sekret, výměšek. Vzpomeňme na sůl země Nového zákona. Sůl je nahrazena tekutým skupenstvím. Rtutí?
Málo ovládá mnohé. Výhledově též souvislost s Homo superior. Zcela protikladné křesťanské koncepci založené na extrémní exoternosti (jděte dům od domu etc.). Skoro by se dalo říci, že se křesťané natolik upnuli k zvěstování, že na esoterní složku povětšinou zapomněli.
Zde je upozornění, že přímé zvěstování mnohým není naší cestou. Nikoli zvěstování, ale ovlivňování ze skrytu. Srovnej též s taoistickou představou o vládě.

Málo & skrytí... Nechejte Google.com, ať vám vyhledá odkazy týkající se slova „thelema“. Vyskočí vám desítky, možná stovky řádů, skupin a spolků, z nichž většina tvrdí, že právě ta „jejich“ thelema je „ta pravá“. Spojeno, přirozeně, s náležitým pomluvením konkurence. A kdo jsou tedy ti praví thelémité v souladu s tímto veršem? Přirozeně ti, kteří se na výpisu vyhledávače neobjeví...

Vliv... je důležité, nakolik thelémské myšlenky infiltrují do všeobecného povědomí skze hudbu, filmy apod.

11.
These are fools that men adore; both their Gods & their men are fools.
Ti, které lidé uctívají, jsou blázni; jejich Bohové & jejich lidé jsou blázni.

To adore – „zbožňovat, uctívat“, „vzývat“ být může, ale je to už významový posun.
Jinak: Věta je značně „pýthická“, jak se vyjádřil můj konzultant v oblasti angličtiny. Jak on, tak též já větě rozumíme v intencích starého překladu: „Jsou to blázni, které lidé vzývají; jak jejich Bohové, tak & jejich lidé jsou blázni.“ Stejně – soudě dle komentářů – větě rozumí i AC. O dvojici „jejich Bohové & jejich lidé“ hovoří jako o jednom celku, který je lidmi uctíván a který je tvořen blázny. Tedy: první men se týká těch, kdo uctívají, druhé men lidí, kteří jsou uctíváni. Navíc je tu souvislost s předchozím veršem: pokud je pravých „služebníků málo & jsou skrytí“, patrně nebudou těmi, které ovlivňují, zbožňováni. Ten, kdo je skrytý, nemůže být adorován většinou.
Skutečnost, že to tak dává více smyslu, než novější překlad, a že to tak pochopil i AC, nic nemění na faktu, že věta je to prapodivná. Koneckonců nelze nic namítat proti představě, že uctívání lidstva je bláznovstvím – či lépe – pošetilostí. Verš možná svým způsobem sděluje obojí, ale přesto bych dal přednost výše uvedené interpretaci – už proto, že pošetilost vzývání lidstva je nasnadě a druhá část věty je v tom případě přeložitelná jen s notnou dávkou krkolomnosti.
V této souvislosti si vzpomínám na jeden pěkný taoistický příběh: Mudrc odešel do hor rozjímat o TAO a setrval tam mnoho let. Poté, co dospěl k názoru, že dosáhl poznání, o něž usiloval, sestoupil do vesnice a vešel do krčmy. Lidé v ní spatřili božskou záři, která se z něj linula a začali se mu klanět. Mudrc si povzdechl: „Myslel jsem si, že jsem dospěl nakonec a přitom jsem stále na počátku.“ A vrátil se do hor...

Ještě k fools – AC v komentáři uvažuje i o problematice Blázna, nikoli o pouhém pošetilci. Těžko říct. Možná bych v takovém případě očekával určitý člen. Ale na druhou stranu je tu zmíněný taoistický příběh: uctívaný blázen má možnost nepodlehnout pošetilosti a odejít do hor...

12.
Come forth, o children, under the stars, & take your fill of love!
Vyjděte, ó děti, pod hvězdy, & naplňte se láskou.

Takto mi to připadá přesnější; proti formulaci „užijte si dosyta lásky“ také nic nenamítám. Nejde o podstatnou záležitost. Trošku mi nesedí novější překlad „přistupte... ku hvězdám“ - může být, ale starší překlad považuji za přesnější a držel bych se jej. Před „&“ rozhodně patří čárka stejně jako v anglickém originálu.

13.
I am above you and in you. My extasy is in yours. My joy is to see your joy.

Zní mi to příjemně uklidňujícím dojmem – Nuit je všude a přesto to neznamená, že by člověk byl oproti její nesmírnosti ničím. Následující verš je poetický komentář.

14.
Above, the gemmèd azure is
The naked splendour of Nuit;
She bends in ecstasy to kiss
The secret ardours of Hadit.
The wingèd globe, the starry blue,
Ar mine, O Ankh-af-na-khonsu!


DOSLOVNĚ:
Nahoře, ozdobami (drahokamy) pokrytý blankyt je
Nahá nádhera Nuit;
Sklání se v extázi k polibku
Tajné horoucnosti (plurál, nikoli genitiv) Hadita.
Okřídlený glób, hvězdná modř
Jsou mé, Ó Ankh-af-na-khonsu!

Jazykové připomínky:
Above je skutečně na, nad, ale i nahoře; zde stojí samostatně, takže nahoře v doslovném překladu odpovídá víc. Nicméně je to krkolomné, takže „nad námi“ je vhodnější.
Gemmed = pokrytý ozdobami, ale ty drahokamy jsou také namístě. Překlad ozdobný se pokusím použít níže.
Naked je prostě nahý. Nahota nic neskrývá. Proč krkolomné „nic neskrývající“?
Splendour není krása. Splendour je mnohem víc! Slovník: Nádhera, vznešenost, honosnost.
Secret
je tajný. Tajemný zní hezky a zase tak mimo to také není. Ale Liber AL pracuje s vyhraněnými termíny a secret je jedním z nich.
Ardour je spíše vášeň, nadšení, horlivost; též ovšem žár, vřelost, teplo. Ale spíše v přeneseném významu: tedy citově, také horoucnost. Skoro bych řekl, že řeřavost není na místě. Volil bych horoucnost nebo žár. V dané souvislosti by mohla být i vášeň, ale to už by zavánělo nepřesností, neboť vášeň je též a především passion. Ale Haditova vášeň není trpná. Dále připomínám, že v originálu je ardours, tedy plurál. To ale rozumně do češtiny přeložit nelze.
Globe může být koule i glóbus. Glóbus mi ale zní nehezky. Zatímco anglické globe vyvolává vznešené asociace, české glóbus upomíná spíše na hodiny zeměpisu. Navrhuji archaismus glób – vyvolává adekvátní asociace a zní vznešeně... Viz starší překlad.
Blue je modrá a modrá je dobrá :-) Zde jako název barvy sedí modř. „Hvězdné nebe“ je sice možné, ale nepřesné – blue ve významu „nebe“, „obloha“ znamená spíš denní oblohu. Okřídlený glób je symbolem Hadita; symbolem Nuit může být hvězdné nebe i hvězdná modř. Nejde tedy o zvlášť zásadní problém.
Are mine = jsou mé. Patří mně sice být může, ale je zbytečné užívat synonyma neodpovídající originálu, když to není potřeba.
Tolik k porozumění pojmů. Ale překlad poesie je jako žena – pokud je věrný, není krásný, pokud je krásný, není věrný. Jen si odvažuji tvrdit, že původní překlad není ani příliš věrný, ani zvlášť krásný...

Nijak zvlášť krásný, ale snad trochu adekvátnější překlad by mohl znít:

Ozdobný blankyt nad námi je
Nahou nádherou Nuit;
Sklání se v extázi, aby políbila
Tajnou horoucnost Hadita.
Okřídlený glób a hvězdná modř,
jsou mé, Ó Ankh-af-na-khonsu!

15.
Now ye shall know that the chosen priest & apostle of infinite space is the prince-priest the Beast; and in his woman called Scarlet Woman is all power given. They shall gather my children into their fold: they shall bring the glory of the stars into the hearts od men.

Nemohu si pomoci, ale řekl bych, že to AC nenaplnil. Je možné, že byl spíše „Janem Křtitelem“ než „Kristem“? Viz I:55 („child of thy bowels“). Zdá se mi to velice možné – viz komentář k následujícímu verši.

16.
For he is ever a sun, and she is a moon. But to him is the winged secret flame, and to her the stooping starlight.

Je možné, že AC špatně porozuměl motivu „Šarlatové ženy“? Koneckonců žádná z jeho žen zřejmě nenaplnila jeho očekávání a ani tyto verše Liber AL. Možná, že hledal špatně, hledal-li vně. Třeba se tyto verše týkají Animy – kterou neměl projikovat, ale nalézt v sobě.... AC ve starém komentáři k I:15 uvádí, že jde o tituly: Hierofant a Velekněžka, jinak by byl verš 16. těžko pochopitelný. V novém komentáři naopak uvádí seznam „Šarlatových žen“ s tím, že on nese titul stále, ženy podle potřeby. Řekl bych, že pravda je svým způsobem obojí. V magické praxi princ-kněz Crowley spolupracoval s projekcí vlastní Animy do té které ženy, což do jisté míry skutečně mohlo fungovat. Dalším krokem mělo být zvnitřnění Šarlatové ženy, porozumění vlastní ženské stránce...
Myslím, že každý, kdo pozná Pravou vůli, má možnost oslavit hieros gamos prince-kněze a Šarlatové ženy ve svém nitru. Korespondence prince-kněze a Hierofanta je nepochybná; je ale otázkou – vzhledem k AL II:16 – zda Šarlatová žena není spíše Císařovnou, než Velekněžkou. Uvažujeme-li o protikladech, pak se Císařovna a Velekněz doplňují plněji, než Velekněžka a Velekněz. Nezapomínejme navíc na další trumfy...
Současně ale můžeme uvažovat i v intencích doslovnějšího výkladu, v němž je knězem-princem AC.

17.
But ye are not so chosen.

Pokud ovšem AC nenaplnil vše, co bylo předurčeno, někdo takto vyvolen zákonitě bude... Ale vždy se to bude týkat vyvoleného jednotlivce. Verš se ale obrací ke skupině mála & skrytých, nikoli ke konkrétnímu vyvolenému. Když už máme to chosen: „vyvolení“, „vybrání“ - je zde důležité rozlišení: člověk může vlastním úsilím dosáhnout poznání Pravé vůle a stát se tak jedním z mála & skrytých, ale má-li hrát specielní roli (prorok, božské Dítě...), musí být vyvolen – to není záležitost vlastního rozhodnutí.

18.
Burn upon their brows, o splendrous serpent!

19.
O azure-lidded woman, bend to them!

Liber AL nabízí mnoho úhlů pohledu, včetně poetických. Nechal bych je tak – znám jen málo nechutnějších věcí, než je rozpitvaná poesie...

20.
The key of the rituals is in the secret word which I have given unto him.

Základní problém zní jako název oblíbené komedie: Kdopak to mluví? Ani AC se o tom ve svém komentáři k tomuto verši nezmiňuje. O předchozích dvou ale předpokládá, že promlouvá přímo Aiwass. S přihlédnutím k III:1 lze usuzovat, že Ra Hoor Khuit, pak by mužský rod byl na místě. Proč se ale tato věta objevuje v „Nuitině kapitole“? Námět k dalším úvahám.

21.
With the God & the Adorer I am nothing: they do not see me. They are as upon the earth; I am Heaven, and there is no other God than me, and my lord Hadit.

Vůči Bohu & Uctívači jsem nic: oni mne nevidí. Je to, jakoby byli na zemi; já jsem Nebe a není žádného dalšího Boha mimo mne a mého pána Hadita.

Přeložit with jako „pro“ sice neuráží, ale „vůči“ je přesnější. Jde o vymezování se. Slovo Adorer je přesnější přeložit jako „Uctívač“ (viz pozn. k I:11). Velká písmena u „Uctívače“ a „Nebe“ bych zachoval.Všímá si jich ve svém výkladu i AC (GA – země; česky toto samozřejmě překladově vyřešit nelze). Ale to jsou jen málo podstatné detaily.

Je zde evidentní souvislost s I:11 (These are fools that men adore; both their Gods & their men are fools.) . Uctívač ani Uctívaný nemohou Nuit vidět. Všimněme si, že slovo Bůh je zde použito ve dvou funkcích: v prvním případě je komplementem Uctívače, v druhém případě je Nuit a Haditem (tedy: jediný skutečný Bůh JE (singulár!) Nuit & Hadit.).
 
14.6.2005


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz