Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, 1. kapitola, verše 22 - 32, Kojot

22.
Now, therefore, I am known to ye by my name Nuit, and to him by a secret name which I will give him when at last he knoweth me. Since I am Infinite Space, and the Infinite Stars thereof, do ye also thus. Bind nothing! Let there be no difference made among you between any one thing & any other thing; for thereby there cometh hurt.

Bind nothing!: Nesvazujte nic! ale také možná Svažte nic! Inspirace k malé meditaci...
Nesvazujte nic! Při své strastiplné internetové pouti po stránkách zaručeně pravých thelémitů, obviňující ostatní, rovněž zaručeně pravé, thelémity z hereze, podvodu a neschopnosti jsem si na tento verš nemohl nevzpomenout. Vy sami nečiňte žádného rozdílu mezi jednou věcí & těmi ostatními; vždyť tudy kráčí bolest. To chce vážně odvahu. Zvláště pokud existuje konkurence...
Srv. II:53 ti, kteří tě uvidí, budou mít strach, žes padlý: ale já tě pozvednu.
Ale opusťme pofidérní bitevní pole soudobé thelémské scény.
Vy sami nečiňte žádného rozdílu mezi jednou věcí & těmi ostatními; vždyť tudy kráčí bolest...
Mít Pravou vůli a nemít Pravou vůli je totéž.



23.
But whoso availeth in this, let him be the chief of all!

AC píše, že all není myšleno jako nepřímé vyjádření pro all men. Proto nechť je hlavou všech je snad trochu zavádějící, neboť se netýká šéfování lidem, které je třeba vnímat jako iluzi. Jde o vládnutí vlastního universa. Přesto bych ale v tomto případě překlad neměnil, neboť od roku 1904 bylo naše poznání vnitřního universa značně obohaceno Freudem a zvláště pak Jungem a jeho následovníky; v paralelní linii pak Steinerem. Uvažujeme-li v těchto souvislostech, pak použití slova chief - náčelník, velitel či dokonce šéf; hlava všech – nepůsobí zase tak nepatřičně, zvláště proto, že naše vnitřní universum je zabydleno archetypy v podobě antropomorfních figur.
Ale i přes vše, co bylo řečeno výše, můžeme význam verše obrátit i navenek: Ten, kdo vládne sám sobě, má vliv i na okolí. K zamyšlení připomínám taoistický ideál neviditelného vladaře , tedy vládce, který vládne nečiněním, aktivním nekonáním v souladu s TAO. Myšlenka obtížně pochopitelná pro ty, kdo si nedokáží představit, že by mohli věcem nejlépe prospět, kdyby je nechali být. Ale je pochopitelně stejně dobře možné i konat – ale bez chtivosti výsledku.
A neříkejte, že byste takového šéfa neposlouchali! Poslouchali a s radostí...


24.
I am Nuit, and my word is six and fifty.

25.
Divide, add, multiply, and understand.

Dělte, sčítejte, násobte a rozumějte.

A porozumíš... by bylo and you will undestand . A rozumějte mi navíc pěkně sedí v rovině s ostatními výzvami.
K variacím na téma šest a padesát mě dosud nic nového nenapadlo, snad jen upozorním na další významy použitých slov:
divide – rozděluj (rozděl)
add – přidávej (přidej)
multiply – znásobuj, rozmnožuj

26.
Then saith the prophet and slave of the beauteous one: Who am I, and what shall be the sign? So she answered him, bendingdown, a lambent flame of blue, all-touching, all penetrant, her lovely hands upon the black earth, & her lithe body arched for love, and her soft feet not hurting the little flowers: Thou knowest! And the sign shall be my ecstasy, the consciousness of the continuity of existence, the omnipresence of my body.
Poté praví prorok a otrok oné překrásné: Kdo jsem já a jaké bude znamení? Tehdy mu odvětila, sklánějíc se a kladouc laskavé ruce na černou zem, tancující nebeský plamen, všetečný, všepronikající, & svým pružným tělem vzepjatým k lásce a svými hebkými chodidly, které neubližují květinkám: Ty víš! A znamením budiž má extáze, vědomí kontinuity existence, všudypřítomnost mého těla.
Změna v překladu: Jen drobná: continuity znamená spojitost, kontinuita. V původním překladu je použito setrvalost, což je od spojitosti posun poněkud nepatřičný a lehce zavádějící. Zvolil jsem slovo kontinuita kvůli neodolatelnosti této hříčky: kontiNUITa...

Komentář: Především jde o poetické vyjádření předchozích dvou veršů.
Posledních pět slov bylo nadiktováno jinak. V rukopisu jsou zaznamenány takto: the unfragmentary non-atomic fact of my universality (nefragmentální neatomická skutečnost mé universality). AC, ač v transu, se zarazil a prohlásil (myšlenkově), že toto lidi nepochopí. Aiwass mu povolil frázi přeformulovat, ale s tím, ať to udělá později a nyní pokračuje v zápisu. AC to upravil o něco později, ale neuvádí přesně kdy. Tolik komentář AC.
Po pravdě řečeno – v Liber AL je tolik podivných formulací, že zrovna tato by mě z křesla nezvedla, ale je fakt, že by to bylo dost kruté zakončení poetického verše. Možná, že pravým důvodem, proč se zde AC zarazil, byl jeho básnický cit, nikoli snaha o srozumitelnost pro čtenáře...
AD znamením budiž má extáze: srovnej I:13 - Já jsem nad vámi i ve vás. Má extáze je ve vaší. Mojí radostí je vidět vaši radost.. AC to vnímá jako příslib samádhi, tohoto extatického stavu osvícení později skutečně dosáhl.
Přistoupíme-li k možnosti, že Liber AL není jen o AC, pak lze říci, že extáze je pro každého z nás znamením Nuit, jehož se nám dostává.
K temné pětici slov: nefragmentální neatomická skutečnost mé universality x všudypřítomnost mého těla. Rozhodně si to neodporuje, ale původní text obsahuje více informací. Především nedělitelnost Nuit. Nuit nelze redukovat na částice, jež tvoří (hmotný, psychický, astrální etc.) prostor. Vždy je přesahuje. Ale to vůbec neznamená, že je ideálním prázdným prostorem předeinsteinovské fyziky. Prázdný prostor neexistuje. Prostor potřebuje částice, Nuit potřebuje Hadita, rozdělení je nemožné a právě proto jím kráčí bolest (I:22). Bolest ze snahy dělit nedělitelné, ze snahy o nemožné...

27.
Then the priest answered & said unto the Queen of Space, kissing her lovely brows, and the dew of her light bathing his whole body in a sweet-smelling perfume of sweat: O Nuit, continuous one of Heaven, let it be ever thus; that men speak not of Thee as One but as None; and let them speak not of thee at all, since thou art continuous!

Continuous znamená nepřetržitá , neustálá , plynulá , ale překlad věčná je v této souvislosti možný – a navíc hezký. Jen je třeba mít na paměti, že nejde o statickou věčnost, nýbrž o věčnost průběhovou, plynulou. Srovnejme continuity z předchozího verše.
Konec verše upomíná na Tao Te Ťing (Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao.). AC ostatně ve svých komentářích upozorňuje na ošidnost slov. Je třeba hledat to, co je za nimi, neboť každou ideu z oblasti nad Abyssem lze vyjádřit jedině za cenu kontradikce.
(AC v komentáři v této souvislosti také zmiňuje, že snaha rozpustit všechno v Jednom je velká filosofická chyba, neboť tímto způsobem nelze vysvětlit, kde se vzalo Jedno, Dvě a tak dále. Dále pak předkládá velmi zajímavé úvahy o kabalistické nule, které stojí zato přelouskat. Pokračuje v nich i v komentáři k následujícímu verši.)

28.
None, breathed the light, faint & faery, of the stars, and two.
Pomineme-li ono notoricky známé 0=2 a veškeré komentáře na toto téma – a nejsem natolik osvícen, abych k nim přidal cokoli nového – co ještě nám tento verš sděluje?

Vydechující světlo: výdech a nádech, expirace a inspirace. Světlo: ór = ód + ób.
Jemná & snová: Patrně poetické vyjádření skutečnosti, že jde o záležitost, kterou nelze plně uchopit pojmy. Pod takto uchopující rukou se jemná & snová podstata Nuit rozplyne a z pokladu zůstane jen prach a suché listí. Ostatně i příliš pevně uchopený sen se mění ve snůšku nesmyslů a kontradikcí. A není to vinou snu, že se tak stalo...
z hvězd: Souvislost pochopitelně s ikonografií Nuit. Ale i s námi. Každý muž a každá žena je hvězda. a Had! Projev Nuit. Liber AL není intelektuální filosofickou abstrakcí, týká se každé hvězdy.

29.
For I am divided for loves sake, for the chance of union.

Nuit je rozdělena, aby nám dala příležitost ke spojení. Jsem, jak známo, poněkud nevraživý vůči naději v tom smyslu, jak je obvykle chápána. Spojení, o němž je řeč, není výhra, v níž lze doufat a nic pro ni nedělat. Příležitosti se může chopit každý, je dána každé hvězdě.
(Ale měnit v tomto smyslu překlad je zbytečné, toto by měl každý thelémita dobře chápat tak jako tak).

30.
This is the creation of the world, that the pain of division is as nothing, and the joy of dissolution all.

Toto je stvoření světa, kde bolest z rozdělení není ničím a radost z rozplynutí vším.
Formulace je to podivná, ale v této souvislosti soudím, že by mohlo platit, že that následuje po určení místa ( the world ) a v tom případě by byl překlad kde adekvátnější. Bylo by možné vyspekulovat souvislost, jak příčinně souvisí druhá část věty se stvořením světa (třeba jako stvoření vnitřního světa jako následek uvědomění si skutečností z druhé části věty), ale v této souvislosti to tak necítím. Otázka zní: co je zde míněno stvořením světa? V kontextu to vnímám jako nastolení Nového aeonu, který je ohlašován a jenž dává novou příležitost ke spojení.
Překládat dissolution jako smrt vytváří zbytečný významový posun. Výraz znamená rozpuštění , rozplynutí . AC v komentáři zcela případně píše o samádhi. Jistě – jde o smrt ega, ale smrt vnímáme spíše jako něco náhlého, rozplynutí je v této souvislosti zcela adekvátním překladem vyjadřujícím naprosto přesně to, oč zde kráčí.
Bolest z rozdělení is as nothing . Tedy je jako nic . Doslovný překlad zní divně, ale je třeba mít na vědomí, že zde nejde o rovnítko bolest z rozdělení = nic, ale o přirovnání. Proč takto? Protože Nic je tajným klíčem tohoto zákona. (I:46). (česky: nic není = anglicky nothing is !)

31.
For these fools of men and their woes care not thou at all! They feel little; what is, is balanced by weak joys; but ye are my chosen ones.

Snad by bylo přesnější překládat woes jako bědování , interpretujeme-li to takto. Bědy ovšem evokují jak podstatu utrpení, tak i jeho projev. Překlad bědy tedy umožňuje větší šíři interpretací. O co se tedy nemáme starat? Jen o projev nebo o jeho příčinu?
Celé to ovšem můžeme obrátit: Co můžeme nabídnout?
Stačí, když si pustíme televizi, abychom byli zaplaveni žalostnými radostmi. Nabídnout můžeme ryzost, opravdovost. A musíme se vzdát jakýchkoli ambicí na spásu lidstva, ať už tím rozumíme cokoli. Spasit se musí každý sám.
Každý muž a každá žena je hvězda. Některé padají. Některé shoří na prášek. Některé vytrvale září dlouhou temnou nocí. My, Mistři, je rozžínáme tak, že jim předáváme svíčku.
(AC dle Amada Crowleyho ( Tajemství Aleistra Crowleyho ); z výňatku v Revue Horus, SA 1993, str. 79)


32.
Obey my prophet! follow out the ordeals of my knowledge! seek me only! Then the joys of my love will redeem ye from all pain. This is so: I swear it by the vault of my body; by my sacred heart and tongue; by all I can give, by all I desire of ye all.
Tento verš se vztahuje k předchozímu a ukazuje jak na to. Podstoupení ordálií je jistě obtížnější než usínání u televize či jiné žalostné radosti, ale jsme ujištěni, dokonce přísahou!, že to stojí za to.
Hledejte jen mne! - viz Stav mnohosti ať je spoután... (I:42)
Martin Buber definuje jako zlé takové rozhodnutí, které není učiněno celou a celistvou duší, které je podlehnutím svodu mnohosti:
Neustále se tu objevuje vše-pokušení s vlnami svých svodů a ubírá lidské duši sílu; ale ustavičně se jí zjevuje i přirozená milost a slibuje téměř neuvěřitelné: můžeš být úplnou a sjednocenou. Není tu stále pouze vlevo a vpravo; nýbrž vír chaosu a nad ním se vznášející Duch. Jednou alternativou je roztříštěnost, absence cesty, zdánlivé rozhodnutí, které je pouze nemožností rozhodnout se, útěk do iluze a nakonec do nemoci; ta druhá je cestou, protože je pouze tato jediná. (Martin Buber: Obrazy dobra a zla, s. 98)
Nikdy bychom neměli propadnout dojmu, že máme vyhráno !
K závěrečnému verši: Darujeme-li Vše, dostaneme Vše...
 
12.11.2005


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz