Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, 2. kapitola, verše 1 - 34, Kojot

1. Nu! the hiding of Hadit.

Komplement I:1. Další verše upřesňují definici...

* * *
IT = 19 = ChVH (dát na vědomí, vylíčit, manifestovat)
HAD = 10 = GBH = být vyvýšený, vysoký. Dále ChB (chób) = hruď (viz II:6); AT = kouzelník, zaklínač duchů (viz komentář k II:7)
HADIT = 29 = HDK = sloveso s významovým okruhem strčit, tlačit, bodnout, řídit, rozdrtit, srazit... Neboli: Kdo se neřídí Pravou vůlí, bude (v nejlepším případě) strčen a pokud mu to nedojde... rozdrcen... ;-)
NVIT = 75 = LJLH (Lajlá) – noc.
Ale též NV = 56 = JVM (Jóm) – den! Nu v sobě tedy obsahuje svůj protiklad – Hadita.
HAD + NU + IT = 85 = PH, Pe, Ústa. Ústa jsou úkryt jazyka (viz I:6).
85 = XVI + V = XXI, Universum, pantákl Celku.



* * *
Několik tarotových poznámek:
NV = XIII + V = XVIII = Q = 100 = K P = X + XVI. Vznikání a zanikání.
100 = JMJM (jámím) – moře, (jómím = dny, časy...)

HAD = XVII + 0 + III = XX = Š = 300 = AVR BPAHH = Světlo se šíří (Konx om Pax, Khabs am Pekth), též RVCh ALHIM, Ruach Elohim, Duch boží.
= IT = IX + XI = XX = Š = 300

NV IT = XVIII + XX = Q Š = 400 = KŠF – čarovat, kouzlo, čáry...

HAD IT = XX + XX = Š Š = 600 = ŠŠ – šest, šestkrát (viz AL I:47-48); QŠR = vázat, svázat, uzel... ; ŠQR = klam, klamný, oklamat... (ve smyslu oklamat ego? Castaneda píše, že na stezku čarodějů je třeba adepta vylákat klamem, kdyby ego vědělo, co to obnáší, zabránilo by člověku vydat se takovou cestou...); SRK (se Sin) = rudý, ryšavý, rudé víno, ušlechtilé hrozny. ŠRK = pískat, hvízdat ale i syčet! (viz II:26) Srovnej též legendy o hvízdajících hadech.

NV + HAD + IT (v tomto smyslu) = 100 + 300 + 300 = 700 = Sin + Tav (XX + XXI) = Seth!

NVIT+HADIT = 1000 = ALEF = Atu 0

2. Come! all ye, and learn the secret that hath not yet been revealed. I, Hadit, am the complement of Nu, my bride. I am not extended, and Khabs is the name of my House.

Doplňuje verše I: 1, 8. Objasněno v mém výkladu problematiky pojmu khabs.

3. In the sphere I am everywhere the centre, as she, the circumference, is nowhere found.

Pokud je Hadit středem, který je všude, je středem koule o nekonečném poloměru. Kolik rozměrů tato koule má, pokud je Nuit obvodem?

Obvodem kruhu o nekonečném poloměru je přímka (nekonečná kružnice).
Obvodem koule o nekonečném poloměru je rovina (nekonečná sféra).
Obvodem čyřrozměrné koule o nekonečném poloměru je prostor (nekonečná třídimenzionální sféra). Nuit je tedy definována jako sféra čtyřrozměrné koule o nekonečném poloměru.

Z této souvislosti vyplývá jedna zajímavost: Obvodem jednorozměrné přímky je bezrozměrný bod. Takto je definován Ra-Hoor-Khuit. Jako vztah mezi Haditem a Nuit je polopřímkou, coby obvod této polopřímky, je bodem, tj. Keter.
Z uvedeného dále plyne: Pokud je Hadit středem čtyřrozměrné sféry o nekonečném poloměru (Nuit) a Ra-Hoor-Khuit je Keter, kterého se tato sféra dotýká, pak Ra-Hoor-Khuit leží na hranici vesmíru, která je zevnitř tohoto vesmíru nedosažitelná (není nikde).

4. Yet she shall be known & I never.

Oko nevidí sama sebe. Může vidět svůj vlastní obraz případně odraz, ale ne sebe jako takové. Druhá kapitola Liber AL podává takový obraz, informuje nás o obrazu Hadita, nikoli o Haditovi samém. Každý takový obraz Hadita je součástí Nuit. Tím i Hadit jiné hvězdy (odlišné od pozorovatele): Hadit v druhém je součástí Nuit. Pohlížíme-li na Hadita coby úhel pohledu, střed, někoho jiného, pohlížíme na Nuit, neboť jediný pravý Hadit je ten, který se dívá.

5. Behold! the rituals of the old time are black. Let the evil ones be cast away; let the good ones be purged by the prophet! Then shall this Knowledge go aright.

Rituály starých dob jsou plodné, jsou živnou půdou pro poznání v novém aeonu. Černé zde nemůže být synonymem špatného či zlého, neboť toto rozdělení se nachází hned v další větě.
Ty zlé budiž odvrženy... A nejen rituály, ale vše, co v současnosti již postrádá platnost. Zlé: nabízí se otázka, zda byly zlé vždy či zda byly dříve dobré a zlými se staly až po rovnodennosti bohů. Domnívám se, že obojí je pravda – zvláště vzhledem k poslední větě verše. Zlé mohly být i dříve, ale v tom smyslu, že v minulém aeonu prostě nemohly být lepší a tudíž měly své oprávnění, jež postrádají až nyní.
Ty dobré ať prorok očistí: Dobré jako platné univerzálně co do podstaty. Očištění je úpravou formy, nikoli jádra. Otázka: budou platné (s různými modifikacemi) po všechny věky, nebo se v daleké budoucnosti ukáží jako zlé? Ovšem – nový věk je dosud v plenkách, těžko tedy předjímat věky budoucí. Nicméně mi připadá, že vývoj povede směrem k zvnitřnění rituálu, tj. k čistě mentální magii. V tom případě dojde k postupnému odvržení vnější formy a zachováno bude pouze vlastní jádro rituálu, příslušný duševní stav navozený výhradně vnitřně.

A ještě k očišťování starého vůbec: Každá hvězda představuje celé universum a současně i jedinečný úhel pohledu. Proto je očišťování úkolem každé hvězdy, je to nikdy nekončící duchovní práce. Ideu, která hvězdě vnitřně nesedí, je třeba odvrhnout, ideu, která odpovídá zčásti, je třeba přeformulovat. A to vše je třeba zveřejnit, neboť poznatky tohoto typu mají jak subjektivní tak objektivní platnost – spolupodílejí se na vnitřním vývoji každé hvězdy a tím jiné hvězdě umožňují nový pohled, přinášejí další zdroj inspirace. Je třeba ovšem odlišit to, co nesedí egu od toho, co nesedí bytostnému Já. Ale to, co je ryzí, přetrvá, to co není, odpadne. Odvážit se je v každém případě radno. Viz komentř k AL I:56

6. I am the flame that burns in every heart of man, and in the core of every star. I am Life, and the giver of Life, yet therefore is the knowledge of me the knowledge of death.

...v srdci každého člověka... nebo ještě lépe: v každém lidském srdci
Slovo man v této souvislosti není nutno překládat maskulinně.
Formulace in the every heart of man je lépe přeložit druhým způsobem, ale jde jen o kosmetickou záležitost. I když... Je srdce každého člověka lidské? A srdce každého člověka ne-lidské? Hoří Hadit i v jiných srdcích? Atd...
Zajímavost: AC se mohl přeslechnout a věta mohla znít: in very heart of man – tj. ve skutečném, pravém, nejvlastnějším srdci člověka.
K tomu plameni: viz též jógu vnitřního ohně.
Srovnej též: Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.. (Jan 14:6)
Oproti minulému aeonu již není platná role prostředníka. Každý je sám svou cestou...

* * *
O dvojím poznání

V hermetické literatuře se vyskytuje pojem poznání v různých souvislostech a není snadné porozumět, o jaké poznání v danou chvíli jde. Nedomnívám se, že tento pojem vždy souvisí s falešným poznáním a nonsefirou Daath. Jak to ale s poznáním je. Existuje dvojí poznání? Pravé a falešné? A pokud ano, v čem je rozdíl?
Za klíčovou považuji skutečnost, že termín poznání má, především ve Starém zákoně, také význam sexuálního spojení. Pokud se s předmětem poznání sexuálně spojím, nepoznáváme (buberovské) Ono, ale Ty. Jde o splynutí subjektu a objektu v extázi. Takové poznání nemůže být falešné.
Pokud ale poznáváme Ono, jsme tedy subjektem, který poznává nějaký objekt z vnějšku, pak jde o zcela jiný typ poznání. Ty, respektive Já-Ty, nemůže zastupovat mnohost, Ono ji zastupuje naopak vždy, neboť kromě Onoho je zde vždy oddělené poznávající Já.
Soudím, že tam, kde Liber AL nabízí poznání (I:32; II:5 – 6; II:22), se jedná vždy o poznání sexuální povahy.
Ale je zde ještě jedna otázka: Má dělení poznání na pravé a falešné nějaký vyšší, obecně platný smysl, nebo jde pouze o pomocnou představu? V prvním případě by byla vytvářena dualita pravé x falešné poznání. A již tím by se hovořilo o poznání jako o objektu poznání. Může být poznání objektem sama sebe? A může mít jakákoli dualita obecnou platnost? Nemůže. Poznání je prostě poznání a ne poznání a poznání. Jeho případná falešnost není jeho možnou vlastností. Poznání typu Já-Ono je problémem poznávajícího, nikoli problémem o sobě. Je jen nepostřehnutím skryté dimenze Já-Ty v Já-Ono.
Tak jak to tedy je? Existuje či neexistuje dvojí poznání? ;-)

* * *
Mimochodem – z hlediska fonetické kabaly je zde zajímavá souvislost DAATH a DEATH. V tomto smyslu vyvolávají slova the knowledge of death další zajímavý soubor asociací... Například že Daath prostě nelze jen tak přeskočit a ignorovat. Je třeba se s ním Vyrovnat (VIII).

7. I am the Magician and the Exorcist. I am the axle of the wheel, and the cube in the circle. Come unto me is a foolish word: for it is I that go.

HAD = 10 = AT (Alef Tet) = kouzelník, zaklínač mrtvých. (At (v bibli jen jako plurál attím v jediném verši – Izajáš 19:3) pochází z akkadského etimu, což zřejmě souvisí s babylónským etemmum, edimmum – duše.)
Alef + Tet = 0 + XI, Duch + Chtíč (což celkově velmi dobře odpovídá intencím Liber AL
– srv. II:7! ) = Jod, IX, Poustevník (Definice Poustevníka v Liber AL (II:24) plně odpovídá spojení Atu 0 a XI).

Kostka v kruhu: ...a samotné universum se rozvíjí jako Růže, a zavírá se jako Kříž, který se zakřivuje o krychle. (Vize a Hlas, 12. Aethyr, zde: Kniha Thothova, s. 172)

Přijďte ke mně jsou slova pošetilá... Zaznívá zde spojitost s Janovým evangeliem:
Ježíš jim řekl: Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit. Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte. Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. (Jan 6:35 -39)

Je zde (a bude i nadále) zdůrazňována změna perspektivy; vnější se napříště stává vnitřním. Radikálnost této změny úhlu pohledu pečetí slovní hříčka DOG – GOD (II:19)

8. Who worshipped Heru-pa-kraath have worshipped me; ill, for I am the worshipper.

Doplňuje informaci z II:4 zdůrazněním aktivity Hadita, přičemž zde vytváří napětí mezi Harpokratem, Tichým Já (Silent Self), a aktivitou. AC píše o tichu vytržení v orgasmu. Určitá nejistota ve vyjádření, obsažená v tomto verši, patrně hovoří o tom, že dokud není adept s Tichým Já sjednocen, vnímá je jako něco vnějšího. S výhradou hovoří o uctívání jako cestě ke sjednocení se Self, což evokuje indickou bhaktijógu. Pro čtenáře schopného porozumět Knize Zákona by ale tato cesta měla být překonaná, proto je označena jako špatná.

9. Remember all ye that existence is pure joy; that all the sorrows are but as shadows; they pass & are done; but there is that which remains.

O utrpení

Utrpení je stínem, nemá vlastní podstatu. Ale dopadá-li na někoho světlo, stín je nevyhnutelný. Jak tedy zaplašit stíny (a nikoli je pouze přesunout jinam)? Světlo musí vycházet zevnitř, nikoli z vnějšku. Dokud bude člověk osvícen vnějším zdrojem světla, bude doprovázen stínem. Proto bylo v minulém aeonu utrpení tak nerozlučně a přirozeně spjato s duchovní cestou. V této souvislosti si dovoluji poznamenat, že to podle mě v minulém aeonu nebyla chyba, protože duchovní úroveň prostě ještě nedozrála k zvnitřnění středu. Chyba je to teprve nyní. Nepokládám za dobré soudit dnešníma očima duchovní zákonitosti minulosti. Píši to proto, že se s takovým přístupem setkávám. Ale zpět k utrpení: Lze se utrpení zbavit pouze tím, že se dozvíme, že je stínem? Ne. Je třeba začít zářit, projevit hvězdu v sobě. Soror Esta Quae Ardet ve své přednášce uvedla, že stíny je třeba zaplašit, aby se Hadit projevil. Jenže ve skutečnosti je to právě projevený Hadit, kdo zaplaší stíny. Snaha zaplašit stíny, aby se stalo cokoli, třeba projevení Haditu, je podle mě zcestná, neboť takový člověk bude donekonečna tančit kolem různých světelných zdrojů a stíny budou tu tam tu onde, ale budou – právě pro svoji bezpodstatnost – nezničitelné. Proto také nepokládám za zvlášť užitečná prohlášení typu Utrpení je blbost! Ten, kdo již září, to ví, ten, kdo nikoli, zareaguje defensivně. Koneckonců i AC, ač byl nepochybně hodně daleko, se bránil tomu, co mu bylo zvěstováno a je otázkou, zda by zjevení přijal, kdyby je pouze četl. Pravdu o utrpení je třeba podávat formou přiměřenou úrovni toho, kdo ji přijímá. Liber AL ostatně není pro duchovní začátečníky a tak je k ní třeba přistupovat. Utrpení nemá podstatu a objektivní bytí, ale pro trpícího může v být v danou chvíli až příliš skutečné. Nebuďme příliš příkří k těm, kdo dosud nezáří a trpí, jsou-li na správné cestě, protože to, co prožívají, je přirozené a nezbytné a je-li jejich utrpení velké, patrně na ně dopadá hodně světla. Horší je to u těch, kdo citu mají málo, protože člověk má větší naději porozumět bezpodstatnosti velkého utrpení spíše než drobných starostí. A pak jsou zde ti, kteří jsou na duchovním scestí a své utrpení definitivně glorifikovali. Těm patrně opravdu nemá význam věnovat větší pozornost... Z vlastní praxe vím, že je lepší vést člověka k vnitřnímu světlu, jež nakonec samo stíny rozptýlí; zpočátku třeba jen částečně a na chvíli, ale to stačí – stačí aby si člověk jen jednou uvědomil stínovou podstatu utrpení a pokud i v budoucnu stínům podlehne, toto podlehnutí už nikdy nebude zcela bezvýhradné. Vnímám to tak u sebe, vnímám to tak u druhých.
A hodnota utrpení, dosud tak módní? Je třeba provést záměnu: Nikoli utrpení-stín má hodnotu, hodnotu má světelný zdroj, jenž člověka osvítil. Je třeba se jen podívat správným směrem...
V souvislosti s problémem utrpení je třeba se zmínit o buddhismu, který bývá někdy označován za filosofii utrpení, což je ale označení mylné, alespoň pokud jde o původní nauku. Buddhismus utrpení neglorifikuje, naopak nabízí techniky, jak se jej zbavit skrze uvědomění si jeho iluzornosti. Buddhismus pokládá za zdroj utrpení především nevědomost a váhu mu přikládá pouze v tom, že pojmenovává utrpení jako reálně existující subjektivní problém nevědomé mysli. Tato nauka místy ochabla a zdegenerovala, jak už to s naukami bývá, ale původní učení neslibovalo za utrpení žádnou odměnu.

10. O prophet! thou hast ill will to learn this writing.
11. I see thee hate the hand & the pen; but I am stronger.


AC je postaven do pozice Princezny holí, což v něm vzbuzuje nepříjemné pocity...
Ale verše hovoří i ke čtenáři, který záležitosti týkající se utrpení nemá ještě pořešené. Když jsem tyto verše četl poprvé, také jsem měl nemocnou vůli. Proto nejde o bezvýznamnou připomínku, ale i o promluvu určenou k zachycení pozornosti Proroka i čtenáře. Pravda, čtenář to má, ovšemže k vlastní škodě, snazší a může knihu odhodit do kouta... I když... pokud už je dostatečně zaháčkován, nedá mu to... ;-)

12. Because of me in Thee which thou knewest not.
13. for why? Because thou wast the knower, and me.


Poukaz na dualitu v AC, která je nyní překonávána. Protože byl tím, kdo ví, je disponován přijmout toto poselství, ale dosud není v dokonalé vědomé jednotě se svou Pravou vůlí, proto se vzpírá.
Obdobně jako u předchozích veršů jde o sdělení i pro čtenáře.

14. Now let there be a veiling of this shrine: now let the light devour men and eat them up with blindness!

Viz můj text O dvojím světle:

15. For I am perfect, being Not; and my number is nine by the fools; but with the just I am eight, and one in eight: Which is vital, for I am none indeed. The Empress and the King are not of me; for there is a further secret.

9 = 4 + 5: Císařovna + Císař dle starého systému (D+V), na nějž pošetilci dosud nedají dopustit... ;-)

Jednička v osmě: AC píše o Alef v Atu VIII = AL, LA (Ne, Not), což dává smysl.

Dále můžeme sečíst Atu I a VIII = IX, viz můj komentář k II:7

Napadá mne ještě výklad geometrický: Střed souřadnic čtyřrozměrného kontinua (sever, jih, východ, západ, zenit, nadir, minulost, budoucnost). Viz komentář k II:3.

16. I am The Empress & the Hierophant. Thus eleven, as my bride is eleven.

Tyto verše souvisejí s I:57. Mezi Círařovnou a Hierofantem není dle alefbety nyní Císař, ale Hvězda. Což může být ono tajemství, na něž odkazuje předchozí verš. Jak je to s tím 4+6=11: AC poukazuje na záměnu VIII – XI a dále na III+V=VIII – Chet – 8 – 418, Abrahadabra – jedenáct písmen.
Mohli bychom tomu rozumět též jako hieros gamos Císařovny a Hierofanta, posvěcený Duchem, tedy + Alef.

17.
Hear me, ye people of sighing!
The sorrows of pain and regret
Are left to the dead and the dying,
The folk that not know me as yet.
18. These are dead, these fellows; they feel not. We are not for the poor and sad: the lords of the earth are our kinsfolk.
19. Is a God to live in a dog? No! but the highest are of us. They shall rejoice, our chosen: who sorroweth is not of us.
20. Beauty and strength, leaping laughter and delicious languor, force and fire, are of us.
21. We have nothing with the outcast and the unfit: let them die in their misery. For they feel not. Compassion is the vice of kings: stamp down the wretched & the weak: this is the law of the strong: this is our law and the joy of the world. Think not, o king, upon that lie: That Thou Must Die: verily thou shalt not die, but live. Now let it be understood: If the body of the King dissolve, he shall remain in pure ecstasy for ever. Nuit! Hadit! Ra-Hoor-Khuit! The Sun, Strength & Sight, Light; these are for the servants of the Star & the Snake.


Lidu, který mne ještě nezná... Neboli: dokonce i uvzdychaný sebelítostivec není nutně zcela odepsaný. Proč jej tedy máme nechávat zemřít v bídě? Proto, že jakákoli péče by vedla k petrifikaci sebelítosti. Zemřít zde nutně neznamená fyzickou smrt, i když ji znamenat může. Může být ale řeč o transformaci již za života, o níž bychom dotyčného svou péčí mohli snadno připravit.
Pro ubožáky a smutné tu nejsme... Člověk, uvězněný ve svém egu, není schopen porozumět našemu přístupu. Snaha jakkoli mu tento přístup nabídnout, by byla jen ztrátou času. Člověk, který se odpoutá od svého ega, se stává ne-zištným. Verš proto varuje před házením perel sviním.
Vyvázání se z vlastní duchovní bídy je možné, ale musí to udělat každý sám. Teprve poté je skutečně schopen zpracovat poselství Liber AL. Proto je Liber AL určena až pro stupeň Zelator. Viz můj komentář k I:35. Člověk, který je dosud ve světě iluzí, potřebuje analýzu, proč a protože, a tudíž i jiný typ textů. Na základě vlastní zkušenosti mohu říci, že přinejmenším mně Kniha Zákona k nakouknutí nad závoj Parokethu příliš nepomohla, a teprve poté, co jsem se naučil, alespoň občas, pobýt nad světem ilusí, začal jsem být skutečně schopen začít se Knihou Zákona hlouběji zabývat...
DOG – GOD: i zde je naznačena možnost transformace. Chudák musí zgruntu obrátit svůj pohled na život (a tím i svůj život) naruby, se z Psa stal Bohem.
Souvislost s I:30 a II:44. V tomto smyslu lze hovořit o tom, že I: 30 skutečně hovoří o radosti ze smrti. Ale použitý termín je skutečně správně rozplynutí tak, jak je v tomto verši a ve verši II:44.
Dále je zde souvislost s I:18 – ten, kdo realizuje svou vůli, je korunovaným králem. Had na koruně je symbolem obnovy, renovatio.V údobí egyptské Staré říše měl na posmrtnou existenci po boku bohů nárok pouze král, bůh na zemi. To platí i nyní, ale cesta ke Koruně je otevřena každému, neboť zákon je pro všechny.

22. I am the Snake that giveth Knowledge & Delight and bright glory, and stir the hearts of men with drunkenness. To worship me take wine and strange drugs whereof I will tell my prophet, & be drunk thereof! They shall not harm ye at all. It is a lie, this folly against self. The exposure of innocence is a lie. Be strong, o man! lust, enjoy all things of sense and rapture: fear not that any God shall deny thee for this.

Já jsem Had... - jinak původní. Ctil bych skutečnost, že Snake (respektive Serpent) je v originále s velkým počátečním písmenem. Tak i nadále.

K symbolice hada bylo řečeno v přednáškách mnohé, doplnil bych jen jednu důležitou mytologickou představu, která se neobjevila: Had byl považován za nesmrtelného (věkem), odolávajícího času tím, že svléká kůži. Velmi působivě je tento mýtus zachycen v Eposu o Gilgamešovi, kde had pozře bylinu zajišťující nesmrtelnost a svlékne kůži. Tím o nesmrtelnost připraví Gilgameše, který se musí smířit s tím, že je smrtelníkem. V souvislosti s problematikou věčnosti a pomíjivosti je Epos o Gilgamešovi i v mnoha jiných ohledech pozoruhodným pramenem.

23. I am alone: there is no God where I am.
Jsem sám: není Boha, kde já jsem.

ALONE má jako první význam SÁM a až jako doplňující význam OSAMĚLÝ. Pro osamělý (ve smyslu pocitu) by bylo užito slova LONELY. Osamělost je v češtině obvykle užívána pro psychický stav související se sebelítostí. A lonely mi nechutně evokuje Elvise... ;-)

Srovnej:
Bůh řekl Mojžíšovi: JSEM, KTERÝ JSEM. A pokračoval: Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám. (Exodus 3:14)
Rci: On Bůh je jedinečný, Bůh sám o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven. (Korán, Súra 112)
Ašhadu an lá iláha illá Alláh wa Muhammadan rasúlu Alláh. (Vyznávám, že není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží.; šaháda – islámské vyznání víry).

Kniha Zákona zde, stejně jako ve verši II:7, navazuje na dávnější proklamace o jedinosti Boha. Nyní již ale není vnější autority ve smyslu uvedených slavných výroků. Hadit není Bůh, vyžadující uctívání, neboť je uctívač, není tím, kdo žádá, abychom k němu přišli, neboť je tím, kdo přichází.
Není boha mimo člověka (Liber OZ).

24. Behold! these be grave mysteries; for there are also of my friends who be hermits. Now think not to find them in the forest or on the mountain; but in beds of purple, caressed by magnificent beasts of women with large limbs, and fire and light in their eyes, and masses of flaming hair about them; there shall ye find them. Ye shall see them at rule, at victorious armies, at all the joy; and there shall be in them a joy a million times greater than this. Beware lest any force another, King against King! Love one another with burning hearts; on the low men trample in the fierce lust of your pride, in the day of your wrath.

low men – podlé lidi. Opět zde není důvod k maskulinnímu překladu. Osobně klidně zadupu do prachu i podlou ženu, když na to přijde... ;-)

Definice Poustevníka jako Jod=Tet+Alef, XI + 0. Viz komentář k II:7

25. Ye are against the people, O my chosen!

Při přemýšlení o tomto verši mi naskočila scéna z filmu Matrix, kde Morpheus vysvětluje Neovi, že každý člověk, který je připojen k Matrixu, je potenciální agent. Když se nad tím zamýšlím, něco na tom bude – a vůbec to nemusí znamenat, že se člověk, který není králem, může změnit v bleskurychlého zabijáka v doslovném smyslu slova. Symbolicky ale rozhodně ano (pád do závislosti na vztahu libovolného druhu – posedlost typu zamilovanosti, nenávisti etc.).

26. I am the secret Serpent coiled about to spring: in my coiling there is joy. If I lift up my head, I and my Nuit are one. If I droop down mine head, and shoot forth venom, then is rapture of the earth, and I and the earth are one.

Já jsem tajný Had, stočený a připravený se vymrštit: v mých záhybech je radost. Vztyčím-li hlavu, já a má Nuit jsme jedno. Svěsím-li hlavu a vyplivnu jed, pak je země vytržena a já a ta země jedno jsme.

Serpent je s velkým S. V této souvislosti stojí za úvahu přemýšlet o použití slov Snake a Serpent v Liber AL.
Rapture je vytržení nebo extáze. Ale pro extázi užívá Liber AL výrazu extasy.
of the earth je druhý pád. Tedy ne vytržení na zemi, ale vytržení země. Přebásnit do srozumitelnější podoby to lze výrazem pak je země vytržena
coiled about to spring je svinutý a připravený se VYMRŠTIT (ale může být i připravený vyrazit, jak je v překladu z r. 1995. Skákající had starého překladu není právě vhodný překlad). Svinutý had může být připravený se vymrštit. Je třeba rozlišit hada svinutého a hada zavinutého. Týká se to spíš hadů jedovatých, kteří rychle zaútočí a okamžitě se stáhnou. Nejedovatí hadi útočí jinak. Mám doma dvě zmije a obě mi tuto záležitost názorně demonstrovaly. Pěknou ukázkou svinutého hada připraveného se vymrštit je kobra tančící před fakírem. Skoro bych řekl, že takto je ten verš asi zamýšlen – zvláště vzhledem k dalšímu textu, jehož překlad naznačuje Sanovu herpetologickou neznalost ;-) Uštknout je anglicky to bite. Ale zde had vystřeluje vpřed jed, což je přesně to, co dělá plivající kobra a to až zázračně přesně do očí toho, kdo ji ohrožuje. Nutno dodat, že dotyčný patrně neprožívá právě rozkoš na zemi, ale u vytržení být může :-) Nicméně odhlédněme od zoologie a pohlédněme do mytologie: Z kapek jedu, dopadajících na zemi, povstávají různé bytosti, v mytologiích povětšinou označované jako zlé, ale vždy chtonické (zemské) povahy. Viz například mýtus o kapkách krve z hlavy gorgony Medusy, z nichž se rodí štíři a jiná jedovatá havěť.
Země je vytržena, pozvednuta, prodchnuta extází, stává se plodnou. V tomto smyslu souvislost s jedy Bohyně, kalas, kruhovým časem, pohybem. Hadit v podobě tajného Hada, vytrhuje zemi v extázi spojení sexuální povahy. Země – Bohyně, ale i země – egyptský bůh Geb jako manžel Nu(i)t. Takto je země spojena s noční oblohou a je takto opět protipólem Hadita. Rozdělení nebe a země = rozdělení Nuit v zájmu lásky tj. 2=0, z LA na AL. Mezi Geba a Nu(i)t vniká ŠU – vzduch – Blázen – ALEF. Uštknutím dochází v extázi k transformaci na původní LA. Svým uměním sjednocuj, a tak vše zmizí. (I:47).

27. There is great danger in me; for who doth not understand these runes shall make a great miss. He shall fall down into the pit called Because, and there he shall perish with the dogs of Reason.

Viz komentář k II:1 (HDK)

28. Now a curse upon Because and his kin!
29. May Because be accursed for ever!
30. If Will stops and cries Why, invoking Because, then Will stops & does nought.
31. If Power asks why, then is Power weakness.
32. Also reason is a lie; for there is a factor infinite & unknown; & all their words are skew-wise.
33. Enough of Because! Be he damned for a dog!
34. But ye, o my people, rise up & awake!


Viz komentář k II:21 – verše jsou platné od stupně Zelator (tím, že si to člověk zde přečte, se z bludného kruhu Proč a Protože nevymotá; ale poté, co se vymotá, nechť si dává pozor, aby do toho opět nespadl). Důvod je lež, tj. nejde o důvod, ale o Pravou vůli. Opět mi naskočila Matrixová trilogie, v níž se hovoří o účelu ve smyslu údělu odpovídajícímu naplnění Pravé vůle. Je možné a je v pořádku chtít tomuto údělu porozumět, neboť toto porozumění odstraní překážky, jež klade ego. Nikdo nedohlédne za rozhodnutí, kterým neporozuměl (praví Vědma). Porozumění je Bína. Překonání Abyssu a setkání s Babalon popisuje AC jako porozumění svému údělu. To si nelze vymyslet! Vymyslet si lze důvod, nikoli porozumění.
Vstaňte a probuďte se... alespoň z mého pohledu to ale vůbec není obráceně. Dokud nevstanu, v žádném případě nejsem vzhůru! ;-)
 
24. 1. 2006


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz