Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, I:18, 29 (doplněný), 30 (změněný), 33 – 45, Kojot


18.
Burn upon their brows, o splendrous serpent!

Vzplaň na jejich čelech, ó zářný hade!

Jen drobná změna. Ti, o nichž se píše, nemají jedno společné čelo ;-)

Splendrous = nádherný, okázalý, třpytivý, dokonalý; ale zářný může být také. Líbí se mi spojení záře (Splendor Solis – sluneční záře!), třpytu, světla s chtonickým symbolem. Had má vzplanout na čelech – má být zvědoměn. Zde je třeba brát v potaz nejen symbol záře, ale i čela. Člověk se nemá odtrhnout od zemského, stát se andělem, má to pozemské přijmout, ale prozářit očištěným slunečním vědomím.
Verš navíc odkazuje možná i na egyptskou panovnickou korunu a souvisí tak například s II:21. Každý, kdo koná Pravou vůli, je Král, korunovaný dvojitou korunou se zářným hadem na čele.



29.
For I am divided for love s sake, for the chance of union.

Nuit je rozdělena, aby nám dala příležitost ke spojení. Jsem, jak známo, poněkud nevraživý vůči naději v tom smyslu, jak je obvykle chápána. Spojení, o němž je řeč, není výhra, v níž lze doufat a nic pro ni nedělat. Příležitosti se může chopit každý, je dána každé hvězdě.
(Ale měnit v tomto smyslu překlad je zbytečné, toto by měl každý thelémita dobře chápat tak jako tak).
K rozdělení Nuit: Dle Egyptské mytologie byl manželský-sourozenecký pár Geb – země a Nut – nebe těsně spojen. Jejich otec Šov (Šu) – vzduch je oddělil a tak vznikl prostor pro možnost života na zemi. Tento mýtický obraz se vyskytuje i jinde, ale většinou odděluje dítě (viz řecké vykleštění Úrana).
Můžeme tedy uvažovat i v té dimenzi, že Nuit v sobě zahrnuje nebe i zemi, které byly v zájmu lásky rozděleny etc...

30.
This is the creation of the world, that the pain of division is as nothing, and the joy of dissolution all.

Toto je stvoření světa, že bolest z rozdělení není ničím a radost z rozplynutí vším.

Podivná formulace. Anglický rodilý mluvčí Alex (kamarád Miroslava Fišmeistera) tomu rozumí takto: Svět byl stvořen tak (takovým způsobem), že bolest... Z této interpretace neplyne to, co jsem uvedl v předchozím odstavci, jde o obecnější tvrzení a připadá mi věrohodné.
Jim Eshelman z amerického thelémského webu mi k tomu uvedl: That does not mean because. Technically it is used as a conjunction, but for the specific purpose of introducing a subordinate clause. It is a shortened form of, It being true that... or some such thing.
Tedy: Toto je stvoření světa, protože je pravdou, že...
Jim Eshelman dále píše: I take the antecedent of This as being the content of v. 29. Nuit is being divided for love s sake is the this, I would say. Tedy: Ono rozdělení v zájmu lásky je stvořením světa, o němž se píše a rozplynutí (dissolution) je oním spojením (union).
Překládat dissolution jako smrt vytváří zbytečný významový posun. Výraz znamená rozpuštění, rozplynutí. AC v komentáři zcela případně píše o samádhi. Jistě – jde o smrt ega, ale smrt vnímáme spíše jako něco náhlého, rozplynutí je v této souvislosti zcela adekvátním překladem vyjadřujícím naprosto přesně to, oč zde kráčí.
Bolest z rozdělení is as nothing. Tedy je jako nic. Doslovný překlad zní divně, ale je třeba mít na vědomí, že zde nejde o rovnítko bolest z rozdělení = nic, ale o přirovnání. Proč takto? Protože Nic je tajným klíčem tohoto zákona. (I:46). (česky: nic není = anglicky nothing is!)

33.
Then the priest fell into a deep trance or swoon, & said unto the Queen of Heaven; Write unto us the ordeals; write unto us the rituals; write unto us the law!

AC upadá do transu a oslovuje Nuit. Zdálo by se, že hovoří kněz, ale protože je v transu, je spojen s Nuit a nelze proto dělit kněze a Nuit na subjekt a objekt. Stejně tak bychom mohli říci, že Nuit skrze Hadita oslovuje sama sebe.
Zde se pozastavím nad pojmem Královna nebes. Slovo královna je ve spojení s Nuit použito v Liber AL jen dvakrát. Zde a ve verši I:27, kde se o ní hovoří jako o Královně vesmíru. Královna nebes je titul používaný v katolických mariánských kultech a zjeveních. Neměl jsem dosud možnost zkoumat tuto problematiku hlouběji, ale důvěřuji rozčileným protestantům, kteří tvrdí, že mariánská zjevení se stále méně týkají Marie jako matky Kristovy, ale že se zde zjevuje – z jejich pohledu pochopitelně démonická - Bohyně, která je titulována právě jako Královna nebes. Tato proměna historické Marie v Královnu nebes je záležitostí dlouhodobého procesu už od středověku a v posledních stu letech je stále více umocňována. Jde o Nuit? Představme si, že vnímavý katolík či katolička zažije setkání s Nuit. Lze si představit, že jeho či její vlastní náboženský kontext dá tomuto zjevení mariánskou podobu (a ovšem zde bude hrát roli vícero projekcí), ale je natolik silný, že se prosadí v nebiblické podobě. V diskusi na toto téma jsem zmíněným protestantům uctivě poděkoval a podotkl, že – na rozdíl od nich – jsem s tímto vývojem událostí naprosto spokojen ;-)

34.
But she said: the ordeals I write not: the rituals shall be half known and half concealed: the Law is for all.

Zákon: je pro všechny – tedy i pro ty, kdo jej neznají či jej odmítají. Neznalost neomlouvá. Posledních sto let ukazuje, jak – různými cestami – pronikl Zákon lidem do krve.
Rituály: Vědomé konání. Je třeba je odhalit, je třeba práce. Viz také rituály starých dob, jež je třeba očistit (AL II:5)
Ordálie: Každý má své. Stejně jako zákon, jsou pro všechny, a musí jimi projít i ten, kdo se jim vyhýbá. Nejpozději v okamžiku fyzické smrti.

35.
This that thou writest is the threefold book of Law.

Líbí se mi myšlenka soror Chiah, že Mojžíšových knih je pět, evangelia jsou čtyři, Kniha Zákona je trojitá... Ještě dva aeony písem a bude klid ;-) No – něco na tom bude (viz můj komentář k I:57), ale důležitější je aspekt trojnosti. Trojnost je jinak samozřejmě sama o sobě mocným symbolem, především – ale nejen – pro Indoevropany. Důležité je, že Liber AL svými kapitolami definuje současně základní schéma Nuit – Hadit – Ra-hoor-khuit, což předchozí svatá písma nečiní. Současně lze přemýšlet o sefirách nad Abyssem, nad Nedvojností etc.
V souvislosti s předchozím veršem: Zákon je pro všechny, ale jeho Kniha nikoli. To je do očí bijící. Viz ostatně komentář, který Liber AL uzavírá. Koneckonců i zákony světské platí pro všechny občany, ale studují je povětšinou jen právníci. Přesto ale myšlenky mezi nezasvěcené a studia Liber AL neschopné lidi pronikají. Ti nadanější z nás, mají-li pocit, že by bylo třeba něco zvěstovat, nechť se zamyslí nad tím, jakým způsobem se toto pronikání děje, a vydají se právě tímto směrem.

36.
My scribe Ankh-af-na-khonsu, the priest of the princes, shall not in one letter change this book; but lest there be folly, he shall comment thereupon by the wisdom of Ra-Hoor-Khuit.

Myslím, že tento verš se týká každého, kdo pracuje na komentářích. Mimo jiné poukazuje na nezbytnost práce s originálem ;-) Také jsme zpraveni o tom, že komentáře AC bychom neměli brát na lehkou váhu.

37.
Also the mantras and spells; the obeah and the wanga; the work of the wand and the work of the sword; these he shall learn and teach.

Jak je mým dobrým zvykem, obrátím se ad fontes. Tedy – obeah a wanga... Těžko říct, kolik toho AC věděl o vúdú, ale v každém případě zde Kniha Zákona termíny z tohoto synkteretického systému potomků černých otroků užívá. Nejsem znalec v této věci, ale v případě hlubšího zájmu o vúdú a thelemu mohu odkázat na O.T.O.A., které má takto orientovanou lóži.
Ale přesto jsem zapátral a zde je výsledek. Nejprve heslovitě:

Obeah
Varianta: obi
Etymologie: Afrického původu, příbuzné výrazům pro kouzelníka či lidového léčitele.
Význam: Věroučný systém mezi americkými černochy především v Karibské oblasti, který je charakterizován čarodějnictvím a magickými rituály. Také předmět či kouzlo použité při této praxi. Může mít i temný význam něčeho, co přináší nemoc či smrt.

Wanga
V praxi vúdú je wanga kouzlo (ve smyslu tradičního kouzelnictví). Jde o soubor tajných ingrediencí vložený do váčku či láhve. Toto kouzlo je umístěno na posvátném místě či nošeno aby přinášelo štěstí, prosperitu či ochranu. Duchové vúdú (loa)sesílají do wangy svou esenci a moc. Wanga mohou být svazována k sobě do jakýchsi balíčků.

- - -

Tedy v původním významu nejde o komplementární pojmy. Obeah je systém nauk, wanga je jedním z jeho praktických projevů. Zajímavé je, že pokud je wanga vždy ochranné kouzlo, bílá magie , pak by bylo možné dát do protikladu obeah jako magii černou , ale je třeba mít na paměti, že tento význam je asi spíše zkreslením, vzniklým působením misionářů, pro které byla každá magie černá. Osobně by mi připadlo poněkud zvláštní, kdyby Liber AL byla tak povrchní. Jako perličku nabízím myšlenku jednoho fanouška Star Wars, že Obiwan = Obi(Obeah)-Wanga...

AC interpretuje obeah jako činy, wanga jako slova, respektive jako mentální či verbální korespondenci k činům. To by vlastně asi šlo: v původním významu je přeci obeah nauka a wanga její výsledek, ovšem nikoli v podobě korespondence mentální či slovní, ale archaicky fyzické (sympatetická magie). Tedy: činy potřebují ukotvit v nějaké konkrétní podobě.
V tomto smyslu – tedy ve smyslu původního významu pojmů i ve smyslu Crowleyho interpretace – je třeba jednoznačně přiřadit hůl k obeah a meč k wanga. To, že wanga začíná stejně jako wand nestačí. D a G se liší dosti významně...
Ovšem proč právě pojmy karibských kouzelníků? Snad proto, že se na vyšší úrovni navracíme k čemusi původnímu? Nebo se snad dozvídáme, že vúdú není jen tak snadno rukou odmávnutelné mambo-džambo ?

Vezměme ale verš komplexně: mantry a zaříkávání – komunikace se sebou a komunikace s jinými bytostmi, obeah a wanga – (magický) čin a jeho projev, dílo hole a dílo meče – Oheň a Vzduch. Verš upozorňuje, že prvotní idea sama nestačí, potřebuje své vyjádření. Třeba i v podobě mentálního váčku s tajnými ingrediencemi... Tedy: Dokud jsme pod Abyssem.


38.
He must teach; but he may make severe the ordeals.

To bylo Crowleymu potvrzeno po jeho krátké návštěvě Bíny (in: Vize a Hlas). To, že nám nic neulehčil, je celkem v pořádku.

39.
The word of the Law is THELEMA.

40.
Who calls us Thelemites will do no wrong, if he look but close into the word. For there are therein Three Grades, the Hermit, and the Lover, and the man of Earth. Do what thou wilt shall be the whole of the Law

Najít Pravou vůli mj. znamená vědět, na kterém stupni se nacházíte. Toto dělení přešlo i do iniciačního systému O.T.O. - pochopitelně v obráceném pořadí – jako tři skutečné stupně.
Souvislost s I:50

41.
The word of Sin is Restriction. O man! refuse not thy wife, if she will! O lover, if thou wilt, depart! There is no bond that can unite the divided but love: all else is a curse. Accursed! Accursed be it to the aeons! Hell.

K povšimnutí: Milenec se může oddělit, je-li to jeho vůle. Uvažme jej jako kategorii z předchozího verše. V tom případě by to znamenalo, že jde o iniciační stupeň, kdy může začít sebeiniciace v pravém slova smyslu, oddělení se od závislosti. Třeba i od závislosti na učiteli.
Peklo je stav rozdělení, mnohosti a chtění.

42.
Let it be that state of manyhood bound and loathing. So with thy all; thou hast no right but to do thy will.

Stav mnohosti je stavem chtění, nikoli vůle. Viz můj komentář k I:32

43.
Do that, and no other shall say nay.

Je-li konána Pravá vůle, děje se tak s razancí, proti které nemá jakékoli chtění sebemenší šanci. A to nejen konajícího, ale i ostatních lidí či jakýchkoli jiných bytostí. Jde o nevyhnutelnost.
Samozřejmě, že verš neplatí zcela doslova: může se najít někdo, kdo bude remcat, ale s tím, kdo skutečně koná Pravou vůli to nepohne.

44.
For pure will, unassuaged of purpose, delivered from the lust of result, is every way perfect.

Na tomto místě jsem se na dlouhou dobu zasekl v přesvědčení, že dosavadní překlad Neboť ryzí vůle... je špatný, protože jádrem tvrzení je věta For pure will is every way perfect. - pro ryzí vůli je každý způsob dokonalý. Takto tomu rozuměli i mí angličtinou dobře vládnoucí přátelé – včetně rodilých mluvčích. Nicméně Jim Eshelman mi sdělil, že for i v této formulaci může být přeloženo jako neboť a takto tomu rozumí. Celý problém plyne z hluboce zakořeněné formulace Účel světí prostředky , který by čtenář mohl ve formulaci počínající slovem Pro cítit. I Jim by ji tam zřejmě cítil a odvolává se na kontext s předchozími verši.
Skutečnost e ale taková, že oba možné překlady jsou správné a říkají totéž. Překlad Pro čistou vůli... při hlubším promyšlení nemůže v daném kontextu implikovat jinou představu, že každý způsob, každá cesta, která je výsledkem čisté vůle, je dokonalá. Což nemá s účelem, který světí prostředky, nic společného (nehovoří se o mnohosti cest jedné vůle ale o mnohosti cest mnoha vůlí, tedy, že každá vůle, každá hvězda, má svou jedinečnou cestu). Totéž ovšem plyne z kontextu i pro formulaci Neboť... , jen se těžiště přesouvá k definici ryzí vůle. Vzhledem k tomu, že formulace, která mně osobně připadá jazykově správnější, je schopna vyvolat tolik zmatků a dezinterpretací, přikláním se nakonec k původnímu překladu, zvláště pokud by měl stát osamoceně (jako citace) a dávám tak po velkém vnitřní boji se svou ješitností za pravdu soror Chiah... ;-)

45.
The Perfect and the Perfect are one Perfect and not two; nay, are none!

Další z mnoha odkazů na problémy Jednoty a Nedvojnosti. Pro nás, kdo vyrůstají v evropské tradici, je blízkým pojmem Jednota, pro indické myšlení spíše advaita, Nedvojnost. 2=0 je nedvojnost, Jednota (vše je Jedno) by byla 1=0. AC na to naráží mnohokrát. Je třeba mít především na mysli, že Jednota se týká projeveného, tedy, že pouze vše projevené může být jednotou, ale vše ve svém celku může být pouze nedvojností. Osobně doporučuji zvyknout si hovořit o nedvojnosti, abychom nemuseli neustále interpretovat, co v té které chvíli Jednotou myslíme – zda jednotu projeveného či ve skutečnosti Nedvojnost. Viz též poznámku AC v komentáři k I:27.
V souvislosti s tímto veršem: Pravá vůle může být Pravou vůlí a tedy dokonalou vůlí, jen pokud je vědomě projevena. V oblasti nevědomí není žádné. Ale současně se u těchto veršů setkáváme se zajímavou obdobou se snovým jednáním: Pokud člověk koná svoji Pravou vůli, koná jediným možným způsobem. Podobá se to jednání ve snu, které (s výjimkou lucidního snění, ale to je něco jiného) nemůže vůlí (ve smyslu chtění) korigovat. Jaký je tedy rozdíl mezi bdělým a spánkovým vědomím? Ve výsledku žádný, ale v postoji ano: Člověk koná jediným možným způsobem vědomě. Vynakládá úsilí, aby se nenechal zlákat chtěním. Pravou vůli je možné konat jedině k Nuit. Osvobodí-li se ale člověk nakonec od svého ega, koná svou Vůli již bez úsilí, naplňuje svůj úděl již bez myšlenky na chtění. Vymizením mnohosti ale mizí i volba a tudíž i Pravá vůle a proto Nuit říká, že není žádné. Dualita Pravá vůle x chtění existuje jen pro člověka, který existuje v dualitě, nad Abyssem je tento koncept nesmyslný (protože platí automaticky).
 
3. 1.2006


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz