Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, 1. kapitola, verše 24 - 35, Vikete

24
JÁ JSEM NUIT, A MÉ SLOVO JE ŠEST A PADESÁT


Zdůraznění důležitosti kabalistických výpočtů
6 – VAU – VELEKNĚZ/ KARTA MILENCI - vede ke spojování, velekněz je ten, který zprostředkuje spojení s božstvem, může tedy být kartou manifestace Nuit, nebo spíš zprostředkovatelem manifestace, protože Nuit jako nekonečný prostor by podstatě nebyla, kdyby se neměla jak projevit
50 – NUN – SMRT – něco, co nabízí nějakou alternativní cestu, souvisí s vlněním, s vodou, smrt není stavem, ale procesem, věčné umírání a věčné rození se něčeho nového, souvisí tedy svým způsobem s nekonečností, věčností, stejně jako Nuit
Karta 6 – MILENCI – člověk by měl následovat svoji pravou vůli, usilovat o spojení, měl by hledat manifestaci Nuit uvnitř sebe
56 – Malých Arkán
5+6 = 11 – číslo magické expanze, abrahadabra
605
506


25.
DĚLTE, SČÍTEJTE, NÁSOBTE A POROZUMÍTE


Vztahuje se k 24.
24+ 25 = 49 – konec cyklu
49= 7*7
7 – vztahuje se k NECAH, VENUŠI
- číslo, které Bůh miluje
- číslo stvoření a existence
- 7 hlavý drak – 7 sefirot pod Daatem – Zajit Anpin
S Daat je to 8 sefirot:
8*7= 56
NECAH a HOD – souvisí s výstavbou iluze



26.
POTÉ PRAVÍ PROROK A OTROK ONÉ PŘEKRÁSNÉ: KDO JSEM JÁ A JAKÉ BUDE ZNAMENÍ? TEHDY MU ODVĚTILA, SKLÁNĚJÍC SE A KLADOUC LASKAVÉ RUCE NA ČERNOU ZEM, TANCUJÍCÍ NEBESKÝ PLAMEN, VŠETEČNÝ, VŠEPRONIKAJÍCÍ & SVÝM PRUŽNÝM TĚLEM VZEPJATÝM K LÁSCE A SVÝMI HEBKÝMI CHODIDLY, KTERÉ NEUBLIŽUJÍ KVĚTINKÁM: TY VÍŠ! A ZNAMENÍM BUDIŽ MÁ EXTÁZE, VĚDOMÍ SETRVALOSTI EXISTENCE, VŠUDYPŘÍTOMNOST MÉHO TĚLA.


Evokační text. Má vyvolat – evokovat představu, přítomnost Bohyně.
Je v něm informace pro hluboko uložené vrstvy nevědomí.
Dialog mezi princem – knězem a Nuit.
Kdo jsem já? – Ty víš - on ví, kým je, jaká mu byla přiřčen úloha. Ale ptá se z pohledu osobního Já, z vydělenosti z původní jednoty. „Ty víš“ - - upozornění Nuit na návrat k vnitřnímu vědění, kde se stírají hranice subjektu a objektu.

Znamení - znak , jak něco poznat

vědomí setrvalosti existence - vzájemné propojení jedn. Prvků – vše je stále. Souvislost s tetragrammatonem a dvojitým hé – obě hé jsou kruhové, kdežto jod a vau vyjadřují přímku. Smrt svým způsobem vlastně vůbec neexistuje

všudypřítomnost těla - - Nuit je nekonečný, neohraničený prostor – trvalou existencí

Nuit je dokonalá jednota, nekonečná, neohraničená, věčná, 0. Tím, že se tážeme: Kdo jsem já? Se z této jednoty vydělujeme, stavíme se do mnohosti, stavíme proti sobě subjekt a objekt , ohraničujeme, svazujeme a plodíme bolest hlavně sami sobě.

27.
Poté odpověděl kněz & pravil ke Královně vesmíru, líbaje její rozkošné obočí a slzu její zory a koupaje své tělo v sladce vonícím parfému potu: Ó Nuit, věčná nebes, nechť je tomu vždy takto: aby o tobě lidé nemluvili jako o jediné, nýbrž jako o žádné; a nedovol jim vůbec, by o tobě mluvili, vždyť jsi věčná!


Pokračuje dialog a evokační verš.

Nemluvili jako o jediné, nýbrž jako o žádné - 1 a 0

Nemluvili – mluvením se věci stvořují – kdo Nuit mluví, ten ji stvořuje. Je-li něco stvořeno, je to odsouzeno i k zániku. Mluvením o něčem to něco stavíme vně, rozlišujeme S a O. Slovo je tím, co tvoří ještě před stvořením, je to Nebytí. Nuit je nula, nic, Nebytí, proto o ní nelze mluvit.

Jsi věčná - nestvořená, žádná, proto ten, kdo o Nuit mluví, vlastně o ní vůbec nemluví, je to zbytečné, Nuit je neuchopitelná. Tady ty dva verše jdou velice těžko i nějakým způsobem okomentovat, protože jakýkoliv komentář se tím sám tak trochu popírá.

27 = 34
podle 3 postaven strom života

28.
Žádná, vydechlo to světlo, jemná & snová, z hvězd i dvě.


0 = 2 ( +1, -1)
dvojka je také prvním číslem, které popisuje nejednotu – mnohost. Nuit je i jednotou i mnohostí, tedy vším.

Souvislost s lunárním cyklem – 28

28 = 4 x 7 - souvisí s kalas

29.
Neboť jsem v zájmu lásky rozdělena kvůli naději na spojení


Podstatou lásky je spojování rozděleného. Oddělením jednotlivců od celku – stvořením člověka a jeho vědomí došlo k rozdělení – to se má spojit zpět.
Souvisí i s Babalon – je rozdělena do milionu duší a my máme odevzdávat svoji krev do jejího poháru – jedinečnost bytosti má být obětována matce ve prospěch celku. ( Ale aby mohla být obětována, musí být nejprve uvědoměna – rozdělení)
29 – souvisí s Haditem – ten je prostředníkem při spojování rozděleného a skrze něj se bude projevovat láska.
2+9 11 – souvisí s dvojností, s magickou expanzí
Napadlo mě k tomu něco spíš jednoduššího, ale v podstatě jen ten, kdo si vytvoří individualitu a oddělí se od celku, se tam může znovu vrátit.


30.
Toto je stvoření světa, protože bolest z rozdělení není ničím a radost ze smrti vším.


Stvoření světa – stvoření nového, jiného světa?
Stvoření je neustále – nemá začátek ani konec, protože v okamžicích stvoření ještě neexistuje čas.
Bolest z rozdělení – oddělení od jednoty. Tím, že člověk pojedl ze stromu poznání dobrého a zlého a vydal se na cestu, ztratil vědomí jednoty a přestal chápat universum v jeho kontinuitě, nevidí souvislost s věčností. Do oddělení od jednoty vstupujeme taky pokaždé, když se narodíme, pokaždé když umíráme, navracíme se k původní jednotě.
Radost ze smrti- smrti toho, co je oddělené, individuality, ega, mnohosti. Návrat do původního celku.


31.
O to bláznivé lidstvo a jeho bědy se vůbec nestarej! Citu mají málo; a to, co je, je vyváženo žalostnými radostmi; vy však jste mými vyvolenými.


O to bláznivé lidstvo a jeho bědy se vůbec nestarej! - Tím, že se člověk oddělil od jednoty, uvízl v zajetí ega, neustále hodnotí a neustále se mu něco nelíbí, neustále ho něco „zraňuje“, neustále nad něčím naříká – vše vidí vně sebe. Není potřeba si toho vůbec všímat nebo spíš, když je ta věta s vykřičníkem, nesmíme si toho všímat, je na to kladený opravdu velký důraz.
Citu mají málo - ve smyslu spíš city mají povrchní, omezené – je to dáno zase vyděšeností z celku a pinožení se jenom v tom svém omezeném prostoru , neschopností nahlédnout celek
Žalostnými radostmi - je to podstatě totéž - co jsou jejich „radosti“ oproti radosti ze smrti, která je vším –radostí z celistvosti.
Vy však jste mými vyvolenými - vyvolení jsou ti, kteří jsou schopni vnímat radost ze smrti . (I/17)

31 je tajným číslem Knihy Zákona – AL. Na tento verš je kladen zvýšený důraz co se týče celkového významu Knihy Zákona.

Tak už se nad sebou trochu zamysli a neplácej se tolik v „maličkostech“.

„ Většina lidí dává přednost slepotě. Ale většina lidí je také vymírající rasou.“ (Tak už se pusť)


32.
Povolte mému prorokovi! Podstupte ordálie mého poznání! Hledejte jen mne! Potom vás radosti mé lásky osvobodí od vší bolesti. Je to tak: přísahám na to při klenbě svého těla, při svém posvátném srdci a jazyku, při všem, co mohu darovat, při všem, po čem toužím od vás všech.


Povolte mému prorokovi - nebraňte se, nechejte se oslovit tím, co vám sděluje
Podstupte ordálie mého poznání – pokud chceš něco poznat, musíš si to „zažít „.
Nuit nás zde vyzývá, abychom se nebránili prožít , projít si tím, co nám sděluje a ukazuje prorok. (Většina lidí má strach opustit ty své žalostné radosti a bolesti) ordálie spíš ve smyslu něco zkusit, prožít, nebránit se tomu, co k nám bude přicházet, ale skutečně tím projít. ( ve skutečnosti to ale ordálie je, protože je to neuvěřitelně těžké)
Hledejte jen mne – zaměřte se na to, abyste mě poznali. Nuit jako jednota a nicota a vydělení se z jednoty souvisí právě s tou osamoceností a je to pořád dokolečka . směřujte k jednotě. Je to tak docela až o mystice. A vzhledem k tomu, že za každou touto výzvou je vykřičník, apeluje na nás Nuit docela naléhavě.
Radosti mé lásky osvobodí ode vší bolesti- zase o tomtéž, ale jinak naservírované , v jednotě je vše jedno ( neplést si s apatií) a pak není třeba „se trápit“
Závěr – evokační text - má pozvednout a směřovat nevědomou mysl
Po čem toužím od vás všech - „ Souhlas vlastnímu životu – přijmutí vlastního určení tak, jak se v každém okamžiku manifestuje – je aktem nejvyšší důvěry. Je to neuvěřitelně jednoduché. Je to nejhlubší obětování.“ (Tak už se pusť)


33.
Poté kněz upadl do hlubokého transu nebo mdlob & pravil ke Královně nebes: předepiš nám ordálie; napiš nám rituály; napiš nám zákon!


Upadl….& pravil - ve spojení Nuit může být pouze člověk, který ztratí svoji individualitu, tedy v extázi ( hlubokém transu,…)( podobně jako ve verši 27)

Ordálie, rituály, zákon - žádá jí o „návod“, jak ji více projevovat vědomě



34.
Ona však řekla: ordálie nepředepisuji; rituály budou napůl zjevné a napůl skryté: Zákon je pro všechny.


Pokud je něco předepsané, je třeba to uchopit vědomě, navíc ordálie ve smyslu zkoušek se týkají linearity, kdy složení zkoušky = dosažení nějaké mety – nic z toho u Nuit nelze, právě naopak, pokud budeme v linearitě, nemůžeme prožít Nuit. Nuit nemůže tedy nic předepisovat, protože jedinou ordálií, pokud se to tak dá nazvat, je plně prožívat a přijímat co k nám přichází. – to už tu bylo řečené několikrát.
Napůl zjevné a napůl skryté rituály – k tomu mě ještě napadlo I / 10 – pokud by byly rituály jenom zjevné, mohl by je praktikovat vlastně každý, ale Nuitiných služebníků má být málo a mají být skrytí.
Zákon je pro všechny – protože každý muž a každá žena je hvězda. Každý má stejné šance.
Takže máme všichni možnost být Nuitinými služebníky. Stačí jen přijímat to, co nám Nuit nabízí, vědomě to přijmout a prožívat to, a možná jednou poznáme i ony skryté rituály. J Záleží to jenom na nás ?


35.
To, co píšeš, je trojitou knihou zákona.


Konstatování. AL je trojitá, proto má takovou váhu. Poskytuje pevný základ. Sjednocení protikladů, jednotu.

 
listopad 2005


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz