Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, 1. kapitola, verše 36 - 48, Vikete

I/36) Můj písař Ankh–af–na– khonsu, kněz princů, ať nezmění ani písmenko v této knize; by však nebylo pošetilostí, ať ji komentuje moudrostí Ra–Hoor–Khu–ita.

Podívejme se, jak dopadla Bible, a pochopíme důraz na to, aby text zůstal zachován bezezbytku. Ono totiž i pouhé písmenko dokáže pozměnit význam slova, věty a tedy i celku.

Ra-Hoor-Khu-it podle mě značí symbolické spojení Nuit a Hadita, symbolizuje vynořující se nové vědomí, a teprve ten pochopí plný význam Al, kdo k této „moudrosti“ doputuje, kdo jí porozumí nebo ani ne tak porozumí jako kdo se jí změní.

(A jestli to Crowley dokáže okomentovat moudrostí Ra-Hoor-Khu-ita, tak to je teda machr.)
Ra-Hoor- Khu-it jako zjevná součást protikladu?


I/37) Rovněž mantry a zaříkávání; obeah a wanga; dílo hole a dílo meče; to se má učit a vyučovat.

Mantry a zaříkávání - jde o slovní formulace. Slovo a slova něco tvoří. Tím, že něco vyslovíme, stavíme to mimo sebe, to znamená, že to tvoříme. V případě manter a zaříkávání jde o svým způsobem tvoření rituální, a tedy by mělo být vědomé, něco vědomě evokujeme a klademe na to důraz. V tom bych možná viděla rozdíl od běžných slovních formulací. Proto se to také má učit.

obeah a wanga –
obeah – ob – prvotní, ženská síla, had , původně ob – pasivní energie, ale had souvisí i s holí
61 - Ain
wanga – souvisí s mečem a se zain, původně značilo zlé kouzlo nebo kletbu
61 – stejně jako Ain

tohle mi ještě popravdě vůbec nic neříká, jenom mám pocit, že se to může nějak vztahovat i ke Khabs a Khu.

Dílo hole a dílo meče – velice úzce to souvisí s výše uvedenými obeah a wanga, se ženskou silou a mužskou a jejich záměnou? Nebo změnou významu? Zatím z toho chápu asi to, že je potřeba učit se jednat vědomě, tvořit – mluvit vědomě, a naučit se zvládat protikladné síly, zvláště ty, na které se ve starém aeonu pohlíželo jako na zlé.

I/ 38) Musí vyučovat; může však způsobit, že ordálie budou těžké.

Nuit ordálie nepředepisuje, protože to vlastně ani není možné, takže na tom, jak budou vypadat, má velký podíl sám Crowley.

I/ 39) Slovo zákona je Thelema.

Thelema – v řecké abecedě – - vůle - hodnota – 93 stejně jako Agape

Vůle se váže k nevědomí, ženské části, Ob a proto nám to oznamuje Nuit.
Slovo zákona je tedy vůle, vůle související s nevědomím.
Vůle se ale v Tarotu pojí s holemi. Nějak mi to nabourává moje pojetí tarotu….vychází mi z toho, že nic nelze jednoznačně určit.

I/ 40) Kdo nám říká thélemité, nepočíná si špatně, pokud se jen na toto slovo podívá zblízka. Neboť jsou v něm tři stupně, Poustevník, a milenec, a člověk Země. Dělej, co ty chceš, ať je cele zákon.

Není mi úplně jasné, komu „nám“ může říkat někdo thélemité. Jestli jde o ty, kteří diktují Knihu zákona anebo o ty, kteří ji čtou.
Co je zblízka ve slově thélemité – jsou v něm tři stupně – tři stupně jako trojnost protikladů ( napadla mě k té trojnosti protikladů, že i v hudbě, když se spojí dva tóny různé výšky, tak vytvoří tón třetí - a vlastně všude, kde je co do činění s vlněním) jinak sem patří samozřejmě Svatá trojice a všechny další protiklady. Jakože slovo thélemité vlastně už zahrnuje celistvost?

Poustevník, Milenec a člověk Země –
Poustevník nemusí nutně pracovat sám, je to ale někdo, kdo se sám na sebe může spoléhat, kdo je ve svém středu, milenec spojuje, člověk Země – je vlastně každý. Každý je člověkem Země, ale nemusí být nutně tím, kdo nalezl „střed“, pravou vůli,…takže ty tři stupně by potom mohly být i tři protiklady a zase se tu jedná o nalezení všech tří stupňů a jejich sjednocení. A to je zákon: Dělej, co ty chceš. Ale mám tu trochu rozpor. Protože jedině pravá vůle bez chtivosti výsledku je dokonalá a tu je dělej, co ty chceš. Tak jedná se tu o sledování pravé vůle nebo ne? A osobně bych to pojala víc doslovně, jakože skutečně dělej, co ty chceš. Sledovat svoji vůli,ale málokdo přece pozná svou pravou vůli, stačí, že ji chceš sledovat, ne? Bez jakéhokoliv omezování, vysvětlování, omlouvání, ohledů, prostě, co chceš.


I/41 Slovo hříchu je omezení. Ó muži! Neodmítej svoji manželku, jestliže je svolná. Ó milenče, jestliže je to tvá vůle, odluč se! Není jiného pouta, které by mohlo spojit rozdělené než láska: vše ostatní je prokletí. Prokletí! Budiž to zatraceno na aeony! Peklo.

Všechno už tu bylo řečeno, jenže trochu jinak.
Slovo hříchu je omezení – omezení omezuje, stanovuje hranice, vzniká na základě hodnocení – toto je dobré, toto už ne. A jednak je každé číslo nekonečné a ani my nemáme nic svazovat, protože Nuit nic nesvazuje. Tam, kde je omezení, tam je i bolest.
Znovu se tu objevuje v jiné formě předešlý verš : Dělej, co ty chceš, ať je cele zákon, jakoby nám to Nuit chtěla víc přiblížit.

Neodmítej, co máš, něco se ti nabízí, ale nebuď na to vázán, nebuď na tom závislý.

Není jiného pouta.... – vše ostatní je prokletí a má to být zatraceno na Aeony. Ale pozor – je láska a láska.
Láska sjednocuje, z mnohosti se stává jednota a proto jenom láska může spojit., vše ostatní nespojuje v tomto smyslu, ale pouze přiřazuje a setrvává v mnohosti. Láska totiž nemá hranice ani omezení. Navíc i sjednocuje pravou vůli s tím, kdo ji vykonává. Pokud budeme konat s láskou, ztrácí smysl subjekt a objekt a splývají v jednotu . 0=2, ale to je vlastně pořád dokola…

I/42 Stav mnohosti ať je spoután a mějte jej v ohavnosti. A tak se vším, co se tě týká; ty nemáš jiného práva, než konat svoji vůli.

„nepískej si při močení“
Mnohost zase souvisí s omezením, ale i s roztříštěním vědomí, s hodnocením, rozlišováním, odkloněním se od pravé vůle, vyjítím ze svého středu, čili s tím, v čem se téměř všichni nacházíme. Máme tento stav spoutat (ovládnout) a mít v ohavnosti (odklonit se od něj). A znovu je tu poukázáno na to, že jediné, co je skutečně důležité a nevyhnutelné, je následovat svoji vůli. Je to nutnost. Nuit vlastně říká, že na nic jiného nemáme ani právo. Ale to ji nejdříve musíme najít. Je jenom jedna cesta – cesta k Nuit a skrze lásku k Nuit . ( ? )

I/ 43 To dělej a nikdo nemá říkat ne.

Když budeme následovat pravou vůli, okolnosti nepůjdou proti nám.( A navíc do toho nikdo nemá ani co mluvit.)

I/ 44 Neboť ryzí vůle, nezkalená úmyslem, osvobozená od chtivosti výsledku, je každým způsobem dokonalá.

Chtění je spojeno se slovesem mít ve smyslu Frommova pojmu „mít“ jako vlastnického modu na rozdíl od „být „. Tam, kde je úmysl, je zapojeno rozumové uvažování – ego. A chtivost výsledku je také spojena s egem a vážou se k tomu emoce. Ani úmysl ani chtivost výsledku se neslučují s pravou vůlí, jsou na hony vzdálené lásce k Nuit, neboť souvisí s mnohostí, s uvězněním mimo své „pravé já“. Dokonalá je vůle nespoutaná egem.
44 – DM - Souvislost s mystérii krve – uzavření krve – může to mít i souvislost s uzavřením své vůle ve světě Jecirah? Ve světě emocí? V dualitě?

I/45) Dokonalost a dokonalost je jednou dokonalostí a nikoli dvěma; ne, není žádné!

2=0
Tak trochu mi to připomíná i jeden filozofický směr, nebo možná i náboženský, na který si teď nevzpomenu, ale který tvrdil, že pokud chceme nějakým způsobem vyjádřit nebo mluvit o Bohu, pak můžeme mluvit jen v negativech, protože je to pojem natolik nepochopitelný a neuchopitelný.

I/ 46) Nic je tajným klíčem tohoto zákona. Židé tomu říkají šedesát jedna;, já to nazývám osm, osmdesát, čtyřista & osmnáct.

Nic – 0, je tajným klíčem zákona. Jednota, vše. Klíč je tajný, není zjevný, musí se hledat, najít a prožít, je tajný, protože je skrytý, ne každý k němu má přístup. Nic je nic, nejsou zde protiklady, není zde mnohost a vlastně ani ta jednota. Proto je tajný – obyčejným smrtelníkům těžko jen pochopitelný, natož prožitelný.
Židé tomu říkají 61 – nic – AJN x AJIN – ďábel – 130. Jde o různě pojaté nicoty? A zatímco Ajn je podstat „nad“ stromem života, Ajin je jednou z jeho cest, je to tvoření už v mnohosti.
( jaký je rozdíl mezi 0 a 61? )

8, 80, 400 a 18 . nepřišla jsem na nic víc, než co už bylo uvedeno

I/ 47) Jenže oni mají jen polovinu; svým uměním sjednocuj, a tak vše zmizí.

Oni – ti, kteří nejsou já, ti, kteří jsou vydělení. Ti, kteří projikují?
Po tom, co jsem ti už sdělila, bys měl umět sjednocovat, tak tak jednej a bude dosaženo jednoty, vše zmizí, protože se propojí, sjednotí. Ke sjednocení je třeba lásky a spojení protikladů je samozřejmě sexuální , tvořivé spojení.

I/48 Můj prorok je blázen s tím jeho člověk, člověk, člověk: cožpak nejsou Vůl a nic podle této knihy?

Prorok je blázen – pokud bychom chápali blázna jako alef, jde o potvrzení „postavení“ proroka – je to někdo, kdo nerozlišuje protiklady, kdo je v jednotě. Pokud by byl blázen jako potřeštěný, poblázněný nebo tak nějak s tím jeho 1, 1, 1. Nemůže se to týkat i zdůrazňování jednotlivce? Jakože i když je prorok, přece jenom si neuvědomuje vše, protože přece Vůl a nic - alef .- je 0 – jednak jde o zrušení předchozího ustanovení tarotu, ale i takto to svůj smysl má.
Prorok je 0 a člověk 1.
Úkolem proroka je převedením 1 na 0.

 
jaro 2006


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz