Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Rozumíme nebo chápeme?
Vikete

Nedávno jsem se snažila s pomocí dobré kamarádky vyřešit , anebo alespoň řešit jeden svůj osobní problém. A ona mi řekla velmi podnětná slova – jakmile si to opravdu uvědomíš, tak se toho zbavíš, protože co si člověk uvědomí, osvítí si to, posvítí si na to, tak už z toho není bubák a jako problém to zaniká.



Hmmm – tak slova to byla velice moudrá, leč mě to vedlo k dalšímu zauvažování – jde o pojmy uvědomění, pochopení a porozumění. Asi v tom budu mít já, ale myslím, že i spousta dalších lidí, pěkný pojmový zmatek. Já si uvědomila už spoustu věcí a pořád mě někde straší. I kolem sebe mám plno lidí, kteří si neustále něco uvědomují, každou chvilku něco pochopí, ale bohužel za kratší nebo menší okamžik osvícení se problém opět klidně zasune někam do hlubin nevědomí, aby nás mohl příště znovu a nečekaně překvapit, přestože jsme přesvědčení, že všechno chápeme.
Kde je tedy chyba? Chápeme, ale Bůh nás pořád trestá novými, rafinovanými a jinak upravenými, lstivě zaonačenými problémy? Nebo je „to osud“ a my i když chápeme nemůžeme nic změnit? Anebo nechápeme?
Osobně si myslím, že pokud se k nám opakovaně vrací stejné nebo obdobné problémy, které jsme přeci kdysi už pochopili, pak jsme nepochopili, ale pouze porozuměli.
A jsme u pojmů.
Asi neumíme rozlišovat. Nebo se nám nad tím nechce přemýšlet. Zkusili jste se někdy zamyslet nad tím velikým rozdílem mezi slovem porozumět a pochopit? Jestli ne, tak já jsem byla donucena právě nyní a dospěla jsem k dost zásadnímu rozdílu.
Jednak porozumět je od slova rozumět – rozum – souvisí tedy s funkcemi kognitivními, souvisí s egem ( kde ego je chápáno jako to, co drží pohromadě vnější bytost člověka – tedy jako naše já – ústředna vědomí) . Pokud nějakému našemu vnitřnímu problému porozumíme, pak možná nějakou jeho část nebo i více částí skutečně vytáhneme na světlo vědomí, nedokážeme to však pochopit jako celek a nezasáhne nás to vnitřně. Rozum - to je hlava, ale ne srdce – řečeno úplně polopatisticky. V pohádkách a příbězích hrál úlohu rozumu vždycky nějaký vychytrálek, který sváděl a odváděl hrdinu z jeho cesty. Co tím chci vlastně říci? No, že rozum sice potřebný je, aby nějakou věc vytáhl a označil, pojmenoval, ale už bychom ho nemuseli nechat , aby nám ji zanalyzoval, tedy rozsekal na padrť, případně ji překroutil do podoby, v jaké by se chudina sama ani náhodou nepoznala. Pokud něčemu po-rozumíme, máme za sebou první krok k pochopení ( pokud nenecháme rozum, aby řádil bez hranic, což bohužel často děláme a nějak paradoxně se to v naší společnosti i oceňuje).
Po-chopení, chápání – nepřipomíná vám to tak trochu u-chopení, u-chopování? Jak souvisí pochopení s činností rukou? Připadá vám to nesmyslné? Ale vůbec ne. Začneme úplně od píky. Kdo se může stát mistrem nějakého řemeslného oboru? Ten, který se s materiálem sžije, čili zná nejen dobře vlastnosti materiálu, rozumí mu, ale dokáže se na něj naladit, vnímá jeho „duši“ a vkládá do něj i část duše své. A jsme zpátky u slova po-chopit, u-chopit. Dostáváme se od ega k duši, od povrchu k vnitřku. Problém nestačí jen označit, zvědomit a popsat, je potřeba je svým způsobem oduševnit, prožít, dostat se do něj a uchopit ho. Tím, že popíšeme nějaký materiál ještě neznamená, že s ním můžeme i pracovat. Ale až ho chytíme do rukou, chytíme ho „ za pačesy“, pak se můžou dít divy. Pak teprve tvoříme a svůj osud máme ve svých rukou.
Já si zatím hezky popsala a porozuměla tomuto problému.
A vám přeji , aby vás na cestě provázela spousta pochopení.

 
18. 12. 2006


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz