Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, 1. kapitola, verše 10 - 20, Damoni

1/10 Nechť je mých služebníků málo & jsou skrytí: oni budou ovládat mnohé & známé.

Jedná se o služebníky Nuit. Každá existence je projevem Nuit a ta může být vědomá či nevědomá. Ten, kdo ji vědomě projevuje – tedy dodržuje zákon „Dělej , co ty chceš“ a také ten, jehož činy doprovází vůle – jí slouží, je jejím služebníkem. Ve slově služebník je obsažena pokora, oddanost, člověk přijímající své místo, poddávající se zákonům, které jej přesahují. Ten, kdo následuje svoji Pravou vůli, je rovněž služebníkem.

Služebníků má být málo & mají být skrytí. To, čeho je málo a je skryté je zároveň i chráněné, plodné a hromadící obrovskou energii, která je potřebná k ovládnutí mnohého & známého.


Mnohé & známé – tedy to všední, obyčejné, vnější. Vždy menšina vládne většině – nikdy tomu není obráceně. Vládců bylo a je méně, než lidí, kteří vládce poslouchají. Toto platí i obráceně, bez obyčejného lidu není vládců. Obě skupiny se vzájemně potřebují.
V tomto verši nejde přímo o vládnutí, nýbrž o ovládnutí, pochopení, zvládnutí.
Služebníci Nuit prozří okolní dění, které obklopuje každého a může nám připadat tak známé. Tento verš je také o pohledu na svět, lidstvo, Universum. Jinak se na dění tohoto světa bude dívat zasvěcený (skrytý) a jinak nezasvěcený (mnohý).

Verš č. 10. Atu Kolo štěstí X. – souvisí s ovládáním sil, které jsou vně i uvnitř. To, co v skrytu stojí pevně na svém místě uprostřed, může odtud vše pozorovat a řídit. To, co se nachází vně, to vnitřní ani nevnímá, nevidí to, co je skryto. Ovládání se děje za nepovšimnutí vnějšího.
Tato karta se také pojí s osudem, který není pevně dán, člověk jej může ovlivnit. A je volbou každého jedince, ke které skupině se přidá. Žádná volba ovšem není špatná.V podstatě není daného vůbec nic – je jen Nuit (Hadit) a z ní vše vychází.

Č. 10 = jod – Atu Poustevník IX.
Jod je semínko v zemi – nepatrné a skryté, ale závisí na něm budoucnost celé rostliny. Ze semínka vyrůstá stonek, který je zjevný – je na povrchu, ale základ celé rostliny zůstává skryt v půdě. Pokud je rostlina na povrchu zničena, kořeny mohou přetrvat, nemusí zajít, jako utržená zjevná zeleň. Na malém & skrytém závisí vývoj mnohého & známého. Objevuje se tu souvislost s magickými řády, které svým konáním dopomáhaly k projevení určitých sil z Universa, které působí na dění této planety.


Tento verš naznačuje rozdělení lidstva na dvě poloviny, které nejsou stejné. Toto sdělení se často nachází ve sci-fi literatuře (a nejen v ní) v různých podobách.
Např. Aldous Huxley v Konci civilizace píše o dokonalé struktuře lidstva, kde se každý jedinec rodí s určitými předpoklady, které ho řadí do konkrétní kasty. Jedinec má svou cestu určenou dávno před tím, než se narodí, spíše by se hodilo napsat, než je vypěstován stroji. O osudu všech rozhoduje malá hrstka vyvolených manipulátorů, tahajících za nitky celého společenství. Každá kasta je uzavřená a o existenci jiných kast nemá ani tušení,jinak by se systém pravděpodobně zhroutil. Toto mi připomíná jiný verš AL, I/50 „….Tak dostanete hvězdu & hvězdu, systém & systém; nedovolte, aby se navzájem příliš dobře znali!“
Rovněž bratři Strugaští se ve své knize Vlny ztišují vítr zmiňují o evoluci a rozdělení lidstva. „Lidstvo bude rozděleno na dvě nestejné části,….., přičemž menší část pronikavě a navždy předstihne tu větší;“ Proběhne evoluce druhého řádu, jejíž produktem budou tzv. Poutníci, kterým je domovem celý vesmír a kteří si budou schopni utvořit představu o celém oceánu z jediné kapky vody. Poutníci mají jistou souvislost s Tajnými vůdci, pouze obzvláště nadaní jedinci vědí o jejich přítomnosti a mohou s nimi komunikovat.
Celý druh homo sapiens projde proměnou na homo ludens – čl. hravého. Hra děti formuje, pomáhá s osvojováním různých dovedností a Horův Aeon je Aeonem Dítěte. Evoluce tedy pozvolna a nenápadně probíhá.
Spousta zmínek o „lidech nového věku“ se nachází v Jitru kouzelníků od Pauwelse a Bergiera.
Přijdou lidé, jejichž psychismus bude daleko rozvinutější než ten náš a kteří se budou podobat Bohům.V této chvíli se skrývají v útrobách země,ale jejich příchod je nevyhnutelný. „Největší duchové žijí mimo to, co nazýváme civilizací.“
Z fantaskních příběhů lze vytáhnout spousty důležitých souvislostí,pokud nejsou myšleny příliš doslovně a dát je do souvislosti s učením Thelemy.
I Steiner hovoří o budoucím člověku,který bude jako Bůh. Nyní má člověk imaginaci,později bude mít magickou sílu (stvořitelskou moc). „Svět bude světem, kde je vše možné, světem bez omezení a hranic a magická síla bude utvářet vše, co člověk vnímá.“


1/11 Jsou to blázni, kdož lidstvo vzývají: jak jejich bohové, tak & ti lidé jsou blázni.

Lidé & bohové k sobě mají blízko, v určitém smyslu se dají i zaměnit, ztotožnit.
Ve verši I/21 Nuit sděluje: „není žádného dalšího Boha mimo mne a mého pána Hadita.“ V Nuit jsou obsaženi jak lidé, tak i bohové, kteří jsou blázny – Blázen Atu 0. (vše) – mají tedy stejný počátek. Blázni & bohové jsou ničím a zároveň vším pro Nuit, bez nich by byla Nuit nerozdělená v jednotě.
Blázni & bohové jsou dětmi Nuit, dětmi počátku, 0.

Verš č. 11 – Atu XI. Chtíč
1 -jeden prvek, který je projevený, bod, ze kterého vzniká přímka (2)
11 – k jedničce se přidává další prvek, přímka, dvě protikladné síly, které jsou tvořivé a díky nim dochází k dalšímu projevení
111 – základ, ale také rozvoj mnohosti
111 –Alef – Jod – Quof – souvisí ze zrozením světla vědomí a jeho cestou nehostinnými místy, světlo, které se chystá zrodit, projevit . Toto číslo má co do činění i se smrtí a hlubokou temnotou, tedy s místy, kde vzniká nový život.
Člověk je projevem počátku, 0 a počátek si mohl uvědomit sám sebe až s rozvojem mnohosti a lidstva, které je nositelem původního. O tomto také hovoří mystéria krve. Krev byla lidem vlastně půjčena a spojuje člověka s počátkem. V krvi je ukryt počátek stvoření lidstva.


I/12 Přistupte, ó děti, ku hvězdám & užijte si dosyta lásky!

Hvězda je možností, cestou, ke které máme my děti přistoupit a dosyta si užít lásky. Pocítit propojení s celým Universem, pocítit samotnou Nuit, která je ve všem obsažena.
Láska vše spojuje a nic nevylučuje,nehodnotí, neposuzuje.
Tento verš má klidnou až zasněnou atmosféru.

Nuit nás oslovuje dětmi, všechny má stejně ráda, bez rozdílu.


I/13 Já jsem nad vámi i ve vás. Má extáze je ve vaší. Mojí radostí je vidět vaši radost.

Hovoří Nuit a sděluje nám, že je tam (nad námi) i tady (v nás), je mikrokosmem i makrokosmem, platí zde známá věta,že „co je nahoře,je jako to,co je dole.“

Nuit skrze nás prožívá extázi a v extázi jsme spojeni s Nuit, oba rozdělené kosmy se spojují, v extázi jsou jedním. Extáze maže hranice dvojnosti, protiklady se ruší, jsou spojeny a za běžného stavu vědomí jsou prakticky nedosažitelné. Propojováním, spojováním se přibližujeme Nuit, v extázi jsme sní propojeni.

Nuit naši radost vidí, tudíž je nezúčastněnou pozorovatelkou. Radost z bytí, z existence.

Verš 13, Atu XIII. Smrt. O smrti se hodně pojednává ve druhé kapitole AL.
Smrt je projevem jedné síly.


I/14 Drahokamy posázený blankyt nad námi je neskrývanou nádherou Nuit; Sklání se v extázi, aby políbila tajemnou řeřavost Hadita. Okřídlený glóbus, hvězdné nebe, patří mně, ó Ankh-af-na-khonsu!

Drahokamy posázený blankyt….. – stačí pohlédnout na noční oblohu, pohled hovoří za vše.

Verš č. 14, Atu XIV. Umění – na SŽ vede z TIFERETU k JESODU, spojuje 2 protiklady. Na Atu dochází k dokončení královské svatby (viz. Kniha Thothova – str. 123). Nuit se sklání, aby se přiblížila Hamitovi, také jde o propojování dvou prvků.
Propojení prvků je podstatou Velkého Díla, ruší se hranice dvojnosti (sklání se v extázi). Nuit projevuje Haditovi lásku.

Okřídlený glóbus je Hadit
Hvězdné nebe je tělem Nuit

Ankh-af-na-khonsu – oslovení Crowleyho Aiwasem
Ankh – tzv. nilský kříž, symbol vycházejícího či zapadajícího Slunce, sy života a umírání
Af – (Alef-Pe) = 81 – vydechnutí
Na – (Nun-Alef) = 51 – nedostatek, selhání, nezdar
Khonsu – bůh Měsíce

Ankh-af-na-khonsu – entita, která se projevuje (inkarnuje), je hodně stará


I/15 Nyní vězte, že vyvoleným knězem & apoštolem nekonečného prostoru je princ-kněz Bestie; a prostřednictvím jeho ženy, zvaná Šarlatová žena, je mu dána všechna moc. Shromáždi mé děti ke svým ovečkám: budou vnášet slávu hvězd do srdcí lidí.


Pravděpodobně hovoří Nuit.

Princ-kněz Bestie je Crowley – číslem Bestie je číslo 666 a šestka je číslem Tiferet – jedná se tedy o vědomí – Hadita, Slunce
Šarlatová žena je jeho opak , to je nevědomí – Luna, Nu(it)
V první části verše je jinak řečeno, že vědomí má svůj pramen v nevědomí.

Kdo jsou děti Nuit? Ti, kdo ji vědomě projevují.
Crowley je tímto pověřen, aby hlásal zákon a sjednotil podobně smýšlející jedince. Ti pak budou vnášet slávu hvězd do srdcí lidí = tím dojde k přenesení světla do srdcí lidí, tj. uvědomění, vůle, cesta (he)

Atu XV. Ďábel – na kartě falos proniká tělem Nuit, také se může jednat o extázi Prince-kněze Bestie a Šarlatové ženy (opět propojení protikladů). Jejich spojením vzniká něco dalšího – dílo.
Tento verš hovoří o protikladech (Bestie, Šarlatová žena) a na Atu XV. jsou oba protiklady propojeny, v harmonii, každý naplňuje svou funkci.
Bůh Pan je vším, stejně tak opaky jsou vším, tvoří celek (0=2).

Mužova energie je prudká, výbušná, přímočará a nemá dlouhého trvání, díky ženě tyto kvality zůstávají, získávají trvání,stálost. Žena, projevující se skrze muže = obraz Hadita a Nuit, která se díky němu může projevit (viz. AL I/1)


I/16 Proto je on vždy slunce a ona luna. Jemu je však okřídleným tajným plamenem a jí klenutým hvězdným světlem.

Ona je mu okřídleným tajným plamenem.
On jí klenutým hvězdným tělem.

Hadit v sobě vidí Nuit a Nuit v sobě vidí Hadita. Jsou součástí jeden druhého. Propojenost protikladů z předcházejícího verše.

Verš č. 16 – Atu XVI. Věž = 80, která souvisí se spojením a č. 8 je číslem celku


1/17 Ale vy nejste takto vyvoleni.

Vy – my ostatní
Vyvoleni jsou Bestie a Šarlatová žena.

Takto vyvoleni – Jak? Tak jako Bestie a Šarlatová žena. Jsou vyvoleni tím, že vnášejí slávu hvězd do srdcí lidí. Umožňují sestoupení světla shůry a projevují to, co je ostatním skryto.

Atu XVII. Hvězda – okno, směr, cesta, směřování

Vyvolení jsou ti, kteří přijali vůli shora. Jsou touto vůlí vedeni. Vyvoleného vede nutkání, je popuzován k určité činnosti a nemůže jinak,než přijmout své poslání, svou cestu, Vyšší (Pravou) Vůli. Pokud ji přijme, není už puzen, ale jeho kroky se stávají vědomými.


I/18 Vzplaň na jejich čele, ó zářný hade!

Had – symbol energie, síly, vědomí i nevědomí, obnovy, nekonečna, astrálu

Vzplaň na jejich čele – na čele těch, kteří přijmou učení Thelémy, tzn. dětí a oveček z verše 15. A tito stoupenci si nesou znamení, neboť jsou učením poznamenáni, mění je samotné i jejich životy.

Pokud je člověk něčím poznamenán, v zásadě se mění. Nese si v sobě novou zkušenost, která nasměruje jeho život jiným směrem. A proto zářný had na čele těch, kteří jej nosí, ovlivňuje a formuje jejich vědomí. Znamení je zasvěcením.

Atu XVIII. Luna – Brána vzkříšení.
Zrod světla v nejhlubší temnotě, také klam, tápání a lež, díky nedostatku světla.Na kartě se objevuje protipól k tomuto verši. Ti, se zářným hadem na čele si nesou své světlo (vědomí) a to jim osvítí i ty nejhlubší a nejčernější zákoutí.

Quof = týl x čelo – jsou součástí téhož, jsou v opozici
Temeno je písmeno Reš patřící Atu XIV. Slunce

(Tzv. Hadí síla je důležitou životní energií, která spí v podobě stočeného hada v oblasti pánevního dna. Úkolem učence je tuto sílu probudit a povytáhnout ji co nejvýše. Toto je cesta probouzení vědomí, k vědomému životu, dle jazyka AL – k vědomé projekci Nuit.)


I/19 Ó ženo s blankytnými víčky, skloň se k nim!

K těm, o kterých hovořil předcházející verš (těch, kteří na čele „nosí“ zářného hada).

Atu XIX. Slunce
Ale Nuit se sklání na následujícím Atu XX. Aeon, a tím tvoří průchod, tunel, dělohu. Tvoření, vznikání, které souvisí se skloněním se Nuit.

Nějaká bytost hovoří k Nuit. Jaká?
Může to být Aiwass, který funguje jako zprostředkovatel, ale řekla bych, že bude hovořit spíše ke Crowleymu.
Dále se může jednat o Hadita, Hora či Ra-hoor-khuita.

Tím, že se Nuit sklání, projevuje náklonnost k těm, kteří ji vědomě projevují, jsou Hadity.


I/20 Klíč k rituálům je v tajném slovu, které jsem mu dal.

Zřejmě hovoří Aiwass a tajný klíč předává Crowleymu, tedy vyvolenému princi-knězi Bestie.

Tajné slovo – obsahuje v sobě něco skrytého, nevyřčeného a je třeba jej luštit, porozumět mu, naladit se na něj.
Rituál – napomáhá rozvoji vůle a měl by být vždy vykonán s maximálním uvědoměním.

Oním klíčem je slovo ABRAHADABRA, které je formulí Horova Aeonu.
(Je zde lehce naznačován další vývoj veršů a hlavě změny, které budou probíhat s přicházejícím Aeonem Hora. Pro tento Aeon je důležité znát „tajný klíč“ a na čele nést „zářného hada“).
 
podzim-zima 2006


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz