Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Chiah: Set

Přípravě jsem tentokrát nevěnovala mnoho pozornosti. Sveřepě směřuji k chrámu, okolo mne hučí a zmítá se čas. Jsem svou postavou a nejsem nikým, jen lehkým dotykem vzpomínám na předcházející vize, abych se do nich nezapletla. Rituál v chrámu procházím cílevědomě. Jdu hledat svého boha.

Odděluji si nejdřív Horní tvář, nepředstavitelnou, od Dolní tváře. Zaujímám své místo ve výchozím bodu v Malkuth, pak se vyhoupnu k Luně a ještě kousek nad ni.



Obrácena (ve skutečnosti) k jihu volám Seta. Neodpovídá mi. Nejdřív mám pocit, že nechce odpovědět. Najednou si uvědomuji, že se mnou nemůže mluvit, že není možné hovořit s ním jako s člověkem. Mezitím na něj křičím, nadávám mu, trvám na tom, ať mi to vysvětlí, ať mi řekne, proč já. Vztekám se jako malé dítě, ale nechávám emoci plynout – ještě nikdy jsem mu to neřekla, tak ať si užije... a děsí mne jeho netečnost, jeho tušená přítomnost kdesi vzadu na úrovni Abyssu; jeho temná přirozenost, tak odlišná od čehokoli lidského, i jeho nezměrnost z hlediska lidských měřítek. Člověk je malý, nepatrný, když volá svého boha a tolikrát se diví, že bůh nepřichází – ale on je jenom nepřipraven; jenom čeká na lidské nebo člověku podobné zjevení.
Set mi ze své vzdálené hlubiny nemůže odpovědět. Bude-li mne brát na vědomí jako individuum, může jenom něco udělat. Může se projevit skrze svoje činy, přímým tvořením skrz světy. Připadá mi najednou jasné, že jsou dva stvořitelé, jeden horní a jeden dolní. Vím, kde je původ té části gnose, kde se mluví o demiurgovi. Už dávno přede mnou se někdo v představách dostal do tohoto místa a uvědomil si, že původní stvoření musel někdo přetvořit, zformovat, dát mu tvar. Mezi oběma podobami stvoření je – propast. Dostávám se tam, kde jsem skončila vloni: Celé naše stvoření je Abyss – Absu; vše je věčné zatracení, protože tu existuje čas.
Hledám, jak Set porazil Slunce. Dostává se jen k tomu, že Slunce je lidské. Příliš lidské. Vize mne vede jinam. Jsem Horus a Set. Horus jsem navenek. Slabí a neduživí mají zemřít. Set je ve mně. On mnou hýbá, on vytvořil/zapříčinil Hora – mne. Rodí opravdu Set Hora? Celý svět je válka, která trvá, dokud bude existovat stvoření. Boj o přežití. Set je zabíjející síla, protože stvořil/je čas.

Osm hadů z předchozích vizí se mění ve dva. Hermova hůl spojuje obě síly – Horus a Set, život a smrt. Pojmy se naplňují významem.

 
Crám II., 10. září 2009


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz