Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Květa: Já & magie X.

V roce 2005 jsem si pod vánoční stromeček zakoupila Tarotové karty. Významům jsem moc nerozuměla, ale intuitivně jsem vytušila, jestli karty ukazují situaci dobrou nebo špatnou. Docela často navštěvuji knihkupectví, a tak jsem narazila na knihu Zuzany Antares učebnice výkladu tarotu. Po přečtení knihy jsem se rozhodla tarot studovat.

Vypustila jsem intuici a karty jsem studovala pouze rozumem. V té době mi často vycházela 3 ME. Připadalo mi, že mezi mnou a kartami je nějaká bariéra, která mi brání karty pochopit. Čím více jsem se významy učila, tím méně jsem si toho pamatovala. Měla jsem v tom totální zmatek. Líbily se mi Zuzaniny přednášky z půlročního oboru, a tak jsem pokračovala ve dvouletém studiu. Řekla jsem si, že se možná karty vykládat nenaučím, ale dozvím se jistě spoustu zajímavých informací, které jinde neuslyším. Až po velmi dlouhé době jsem pochopila, že karty jsou opravdu živé bytosti a každou si musím prožít, zažít. Některým kartám ještě úplně nerozumím, a některé situace neumím vyložit. je ale zajímavé, že pokud se ptám na opravdu důležitou událost, karty se seřadí tak, abych jim dobře porozuměla.
Jako první úkol jsem si stanovila umravňovat své přebujelé ego tím, že přestanu hodnotit na dobré a špatné. Po delší době jsem si začala uvědomovat, že všichni lidé mají stejnou podstatu, nikdo nejsme lepší, ani horší, jen jsme každý na jiném stupni osobního vývoje. začala jsem mít k lidem přátelštější vztah, snažím se stát více v ústraní a pozorovat okolí, nevměšovat se. Pokud se mi to daří, cítím se vyrovnaná, klidná, po ničem netoužím, zažívám jakési vnitřní naplnění a cítím, že život je opravdu ryzí radost. Tento pocit bohužel netrvá dlouho a já opět neudržím emoce na uzdě a ego se začne prosazovat. Už si to nevyčítám a pokračuji dál.
Když studuji Knihu zákona, snažím se vypnout rozum. soustředím se a čekám, kam se informace zařadí, co mi k tomu přijde. Soustředím se tak, že vnímám jen přednášku a tužku, kterou si dělám poznámky. je hodně nepříjemné, když mě někdo vyruší. Ještě den, dva po studiu jsem více uzavřená do sebe, nechce se mi moc mluvit, přemýšlím o různých souvislostech.
Abych se v sobě lépe vyznala, začala jsem studovat numerologii. Asi se tak mělo stát. Můj tatínek se narodil 22. 9. 1922. Vybral si těžší inkarnaci a jeho život to i potvrzoval. Na moje narozeniny, 5. května, šel do nemocnice s banálním problémem. Náhodně jsem si na to vyložila a karty řekly, že už se nevrátí. On mi v nemocnici říkal, jak se těší domů a já jsem ho ujišťovala, jak ho máme všichni rádi. Přitom jsem ho ve dne i v noci oplakávala – někdy není dobré všechno vědět. Napadlo mě, že jeho odchod bude mít souvislost s dvojkou a to se také potvrdilo – zemřel 22. 5. 2009 = 2 !
Já mám v mřížce tři 5, číslo dne a životní číslo 5. Napadlo mě, že můj životní úkol můžu pochopit skrz Velekněze. Velekněz ukazuje velký úkol, spojený s velkou námahou, ale přinese radost, štěstí, poznání skutečnosti. Nestojí o moc a hmotné statky – nebudu nikdy bohatá. Učí se skrze životní lekce. Je to učitel – nebudu v tom sama, někdo mi zvenčí bude pomáhat. Ukazuje práci na sobě, která je těžká, dlouhodobá, vyžaduje vytrvalost. Bude to tvůrčí duchovní práce. toto poznání mi změní život, znalosti budu moci využít i v praktickém životě. Velekněz ukazuje magickou cestu, bude záležet jen na mě, čeho dosáhnu, jak budu pracovitá, vytrvalá, ochotná se učit.
Kam postoupilo moje magické myšlení? Zatím na sobě pozoruji, že umím sobě i druhým lépe poradit, protože začínám chápat některé souvislosti. Připadám si více sama sebou. Běžné situace řeším okamžitě, umím říci co se mi nebílí, nebojím se zeptat na nepříjemné věci. Cítím se nějak nad věcí, jsem klidnější, vyrovnanější. Snažím se co nejvíce žít přítomností. Také se uzavírám více sama do sebe, více nad vším přemýšlím, nebaví mě neplodné tlachání a tak ztrácím kamarádky a jsem za podivína. Nevím, jak daleko po této cestě dojdu, ale jsem ráda, že po ní můžu jít.
 
Listopad 2009


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz