Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Vznik a vývoj vědeckofantastické literatury ve dvacátém století
Většina autorů zabývajících se literární teorií, zmiňuje vědeckofantastickou literaturu jako literaturu populární a zábavnou, někdy je vhodnou především pro děti. Tato literatura se často ocitla na okraji literární vědy. Pozornost vzbudila až v padesátých letech dvacátého století, kdy se tvorba začala zaměřovat na spekulaci v oblasti lidského a technického vývoje, satirickou stránku, filozofii, psychiku jedince, společenskou kritiku a politiku.

Vědeckofantastická próza má základy ve znalostech soudobé vědy a techniky, zabývá se předpovědi o jejich vývoji do budoucna. Autoři příběhu domýšlejí konkrétní další vývoj, vymýšlejí dosud nepoznané dopravní prostředky, jejich hrdina cestuje k planetám a buduje vědecké stanice ve vesmíru i v mořských hlubinách. Zkouší také odhadovat dopady tohoto technického rozvoje na život planety Země i nitro člověka. Uvažují nebude-li člověk přímo ohrožen, nezničí-li se sám.
Jedním z prvních autorů, autor prózy fantastické se zárodky katastrofických dějů a hororu, je Američan Edgar Allan Poe. Jeho pochmurná tvorba byla vydána ve čtyřicátých letech devatenáctého století (Bezpříkladná dobrodružství Hanse Pfaala 1840). Ba konci devatenáctého století byl tento spisovatel znovu objeven a doceněn. Některými autory literární vědy je označována jako tvůrkyně SF příběhu ve světové literatuře Mary Shelleyová (1797-1851) autorka Frankensteina (1818).
Zájem široké veřejnosti upoutal až Jules Verne. Tento autor byl žádán a vyhledáván. Někdy je také považován za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury, „protože pro vznik žánru mají rozhodující význam dobové ekonomické, politické, společenské a duchovní podmínky“.
Začátek druhé poloviny devatenáctého století byl ovlivněn optimismem a vírou v neomezené možnosti budoucnosti. Neustálé vynálezy ovlivňovaly dobu. Koncem devatenáctého století však již lidé s obavami očekávali evropskou válku. S hrůzou si uvědomili, že všechny ty báječné vynálezy poslouží především válečným účelům, že technika nebude člověku jenom k užitku. Nálada společnosti se změnila. Už v tomto období se objevuje román (Elektrický život, Albert Robida), který popisuje válku budoucnosti vedenou především chemicky a biologicky. Výsledkem je všeobecná zkáza. Na konci devatenáckého století se plně rozvinul sociálně kritický vedeckofantastický žánr (Herbert George Wels, Stroj času 1895). Začátkem dvacátého století vypovídá anglická vědeckofantastická próza o stroji času, o genetických mutacích a meziplanetárním konfliktu, paralelních vesmírech, o hyperprostoru, o psychotronických a parapsychologických jevech, o neviditelnosti, o biologickém inženýrství. Rozmach evropské vědeckofantastické literatury trval od začátku první světové války. Ve dvacátých letech 20. století, vznikala kvalitní díla v sovětské literatuře. Tento vývoj byl přerušen nástupem stalinského vedení. Druhá světová válka a fašistický režim vědeckofantastické tvorbě nepřál. V meziválečném období vznikala v Evropě kvalitní díla jen ojediněle. Výjimkou je Karel Čapek-
Po druhé světové válce byla Evropa rozdělena na dva bloky. Spisovatelé socialistického bloku obnovili vědeckofantastickou literaturu až po polovině padesátých let. V těchto letech došlo jen k velmi pomalému vzestupu a skutečný rozmach nastal až v osmdesátých letech.
Západní – nesocialistická SF literatura byla v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech považována pouze za komerční záležitost, zábavné čtivo pro mládež, kde převládala tvorba amerických autorů.
Mistři vědeckofantastické literatury byli v hojné míře z Británie a Ameriky. V těchto zemích SF zaznamenala největší rozsah, stala se masovou literaturou a byla žádána širokou veřejností. Měla rozhodující vliv na tvorbu ve všech oblastech světa. Velmi významným faktorem, který ovlivňoval vývoj americké SF literatury byla skutečnost svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tímto činem se vědeckofantastická literatura pevně spojila se skutečností.
Vypuštěním Sputnika začala pro lidstvo kosmická éra, tato skutečnost potvrdila vědeckofantastickou tvorbu. Široká veřejnost se více zajímala o tvorbu s námětem kosmických letů. Po tomto období došlo mnohým vědátorům, že není možné, aby se SF nadále zabývala jen technickou tématikou. Začíná se psát o genetické biologii. Spisovatelé si často kladou otázku: Jak to vlastně s člověkem bude?
Tvorba se začala na počátku šedesátých let zabývat i problémy transplantace, zmražení, prodejem lidských orgánů, klonování a genovým inženýrstvím. Další velkou tématickou oblastí v tomto období je lidská psychika. Spisovatelé ve svých dílech tvrdí, že v budoucnosti neurózy a psychózy postihnou každého a stanou se součástí civilizačního procesu. Na pomoc psychicky nemocným přicházejí implantáty, elektrody zavedené do mozku, přístroje na tvorbu pacientových snů.. V próze se objevuje možnost použití psychofarmak k ovládání a změně osobnosti nemocných i zdravých. Je zde patrné znepokojení z politického zneužití drog. Tvůrci SF upozorňují na možnost ovlivňování činnosti mozku, vedoucí až k vytvoření vyčleněné lidské inteligentní elity,.
Koncem padesátých a během šedesátých let se začíná do popředí veřejného zájmu dostávat problematika ekologie a tím vstupuje i do SF. Vrcholu dosáhl tento typ literatury až v sedmdesátých letech, příběhy poukazují na naléhavou potřebu poznání a respektování přírodních vztahů a zákonitostí na Zemi.
Do konce padesátých let převládl názor, že drastické zásahy člověka do přírodního cyklu bude technika schopna na druhé straně eliminovat. Tento názor se naprosto změnil a je nahrazován směrem katastrofickým. Většina ekologických příběhů je varováním.
V tomto období – jedná se o šedesátá léta – se začíná prosazovat sociologický román. Jedná se většinou o vztah člověka jako tvůrce ke strukturám a systémům, jimiž se sám obklopil. Mnohdy jde o absolutní závislost. Dalším civilizačním námětem je populační exploze, vývoj vztahu mezi ženou a mužem, změny ve funkci rodiny a generační konflikty. Jiným významným tématem byl čas a možnost různorodého pohledu na jeho rychlost toku, smysl, tvar.
Když další generaci čtenářů toto téma přestalo bavit, zaměřila se pozornost spisovatelů na výdobytky soudobé techniky, především na nové objevy v oblasti biologie.
Moderní a současní autoři literatury se ve svých dílech zajímají o masovost a konzumnost americké společnosti. Uvádějí do vědomí čtenářů její absurdity, masky a falešné mýty.
Vědeckofantastická literatura nemá jednotné téma, je velmi různorodá, chce pomáhat a pomáhá člověku pochopit, že jeho přirozeným prostředím je technosféra. Toto lidstvo již nikdy nebude žít bez techniky se všemi pozitivními i negativními důsledky. Člověk si bude osvojovat kosmický prostor, ale je třeba zachovat určitou míru. Jakmile potká ve vesmíru jinou civilizaci , jeho člověčství bude vystaveno zkoušce. Toto morální poselství by ho mělo přivést k úctě ke svébytnosti každé myslící bytosti, ať už přicházející z vesmíru nebo žijící v jeho blízkosti. Jedná se především o toleranci, o schopnost pochopit, že ten druhý nemusí vždy být stejný jako my. Pomstychtiví supermani, ničící vše cizí se již stále častěji vyskytují jen v té nejlevnější, okrajové produkci.
 
J.S.


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz