Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Uria Sophia: Ježíš

Vyšel rozsévač, aby rozséval símě své. A když on rozséval, padlo jedno podél cest i bylo pošlapáno, a ptáci nebeští sezobali je. A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, protože nemělo vláhy. Jiné pak padlo mezi trní, a spoluvzrostlé trní udusilo je. A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, přineslo užitek stonásobný.
(Luk.8,5-8).



Od nepaměti lidé vzhlíželi ke Slunci, k tomu životodárnému, oživujícímu a zároveň spalujícímu kotouči. Sledovali jeho pouť po nebeské dráze od východu do západu, od jeho zrodu po zdánlivou smrt a opět čekali na jeho blahodárné účinky s jeho novým svitem. Každý národ si toto Slunce nazval podle svého, pradávné civilizace v něm spatřovaly Boha samotného, klaněly se mu, dávaly mu oběti s nadějí, že se opět zrodí a bude jejich ochráncem.
Zasvěcenci zašlých časů věděli, že je to něco, co existuje věky věků, co se stále samo obnovuje a oživuje vesmír, aby mohl vůbec existovat a vyvíjet se. Věděli, co se skrývá za slunečním světlem, za tou žhnoucí koulí na nebi. Toto tajemství se pečlivě střežilo a sdělovalo se jen těm nejpovolanějším. Věděli, že za touto koulí vězí Duch světla. Duch světla nesl v jednotlivých vývojových etapách různá jména, někteří jej nazývali Třináctým, Jehovou, Višvakarmanem, jiní Ahura Mazdou a v předchozím aeonu nesl jméno Kristus. Všechna tato jména patřila jedné a té samé vznešené bytosti, která působila a působí na vývoj naší Země.
Mám ráda Slunce i Ducha, který vězí za jeho podstatou, často k němu obracím svůj zrak a hluboce o něm přemýšlím. V paprscích, které pronikají tmavé mraky vidím ruce tohoto Ducha, který nám osvětluje náš svět. Tohoto Ducha Slunce - Krista jsem si vybrala za svého Boha. Je to jediný Bůh, který se zrodil v lidském těle, které bylo předem připravováno.Bytost Krista se vtělila do Ježíše Nazaretského. Kristus působil na Zemi tři roky a dal lidstvu to co nikdo předtím. Bez této pomoci by se lidstvo nemohlo vyvíjet dál, ku svému lidství. I když nejsem křesťansky vychována, přesto jsem volila za své ochranné božstvo právě tuto bytost. Pro její velikost oběti, která velmi souvisí s vývojem lidského vědomí.
Uplynuly dva tisíce let od události, která změnila vývoj Země a člověka samotného, přesto však je tato událost stále přítomna a jen na nás bude záležet jak se této příležitosti chopíme. Staré křesťanské obrazy znázorňují Krista se žhnoucím srdcem uprostřed prsou, ze středu srdce vyvěrá oheň - jak aktuální je tato symbolika pro náš věk! Je velmi důležité pro každého tento plamen v sobě nalézt a rozžehnout jej a hlavně pochopit jeho význam. Kniha zákona v II.kapitole, která pojednává o lidském vědomí mj. praví ....jsem plamenem, který hoří v srdci každého člověka.......Já jsem život a dárce života....a právě Kristus je přinašečem tohoto vědomí Já.
Každý máme svého Boha či Bohyni, i když jsou tací, kteří se brání těmto názorům, odklon od Boha však značí odcizení sama sobě, své podstatě, kterou symbolizuje Kristus. Symbol Slunce - Krista se mnou navždy zůstane spjat. Slunce je středem našeho vesmíru a jak pravím ve své magické přísaze, hledám i já ve svém soukromém vesmíru tento střed a usiluji o to, ztotožnit se s ním.

 
červenec 2010


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz