Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Uria Sophia: Cíle


To, čeho bych chtěla ještě ve svém životě dosáhnout začnu oblastí pracovní a materiální. Před nedávnem jsem si uvědomila, že mám chuť se ve své pracovní sféře ještě kousek posunout k seberealizaci. Pár let vykonávám na živnostenský list stereotypní práci, která mi poslední dobou připadá jako moje stagnace. Některá dopoledne bloudím bytem a mám pocit, že předčasně stárnu, že můj pracovní elán je ta tam. „Náhodou“ jsem dostala od firmy, pro kterou pracuji nabídku na pozici oblastní manažerky. Dost mi nabídka překvapila až zaskočila, protože z posledních let mám zkušenosti, že lidé starší 35 let jsou na odstřel.
Na konkurzní řízení jsem se přihlásila a uvidíme co je se mnou ještě v mém věku v oblasti práce zamýšleno. Přesto, že jsem se přihlásila, nechám své kroky řídit silami z neviditelných
sfér. Samozřejmě, že s pracovním postupem bych si více vydělala a to by se zase odrazilo
ve sféře materiální. Zde sice nemám nějakou významnou potřebu něčeho dosahovat, ale
určitě bych si šetřila na můj vysněný vytápěný skleník, kde bych jednou chtěla trávit čas pěstováním květin a různých plodů. Aktivní bych si přála být i jako bělovlasá stařenka, ale bohužel si to nemohu dát jako cíl.

Do svého osobního života bych jako cíle ráda zařadila svůj intelektuální růst, což se už trochu snoubí s magickým vývojem. Pokud to bude možné, stále se budu vzdělávat v oblasti
literatury, divadla a hudby. Stále chci nacházet nové impulsy a souvislosti, které nikdy nekončí.
Do cílů osobního života bych ráda též zařadila snahu o zlepšení vztahů s partnerem a
dcerou. Dalším cílem je práce na mém postoji k druhým, což je vlastně práce sama na sobě.
Je to jakési pokračování toho co praktikuji už několik let.
Ještě si vytýčím malý cíleček – snažit se o to, abych vypadala dobře, což je práce na těle a proto cíl zní: 2 x týdně tělocvična!
Osobní životní cíl by se dal shrnout do věty: být třeba i v osmdesáti letech aktivní, potřebná,
moudrá, zdravá a vždy vítaná.

Nyní se rozepíši o poslední oblasti - o magickém vývoji.
Před mnoha lety jsem viděla film, kde na závěr hlavní hrdina říká větu ,, není smrt je jen cesta ´´. Kolik moudrosti je v této větě, já bych ji ještě doplnila a dovolila bych si říct ,, není cíl, je jen cesta, neboli cesty. Cíle by se daly rovněž nazvat zastávkami, či odpočinutím, po kterém přichází opět chuť jít dál a opět si stanovit nějaký cíl. Jednou může mít podobu postaveného domu, jindy to může být cestováni po světě, či dosahování pracovních úspěchů. Tyto cíle dokáží uspokojit dočasně a vytvářejí další cíl, je to jakýsi koloběh jako u rození a umírání.
Jsou však také jiné druhy cílů,nebo raději cest, které vedou k cíli. Tento druh jsem si vybrala já. Nechci tvrdit, že tento cíl naleznu, ani nevím jak vypadá, ale přesto hledám to, co mi přinese obohacení na duchu, moudrost a pochopení sama sebe. A tak jdu po své cestě a hledám. Moje hledání má mnoho podob, jednou je to vzdělávání se , pak revize mého života, naslouchání druhých, konfrontace životních rozhodnutí.
Snažím se stále jít, protože tam, kam jsem došla pořád není to co hledám. Není to pouze snaha něčeho dosáhnout, snaha sama o sobě je k ničemu. Není to ani nenasytnost vědět něco víc, není to touha po vyjímečnosti. Je to jakýsi hnací motor, který nelze zastavit. Určité období je pomalejší, po čase však nabírá plných obrátek a opět pokračuje a hledá dál. Někdy se mi zdá, že cíl, který hledám dobře znám a už ho mám na dosah ruky, v ruce mi však zůstane tenká nitka, ale i za tu jsem vděčná, přestože její konec nevidím. Ukazuje mi další cestu, možná, že ji pro mě ztratila Ariadna a nenechá mi zabloudit, jen mi dopřeje trochu odpočinku. I na těchto zastávkách se setkávám s užitečnými událostmi, může to být kniha, která mi rázem odpoví na otázky, které mi dlouho nedaly spát. Může to být náhoda? Ne to jenom moji ,, neviditelní průvodci podstrčili ´´ to, co jsem právě potřebovala.
A tak stále jdu, krůček za krokem, pomalu, ale jdu dál. Na své další pouti potkávám různé
lidi, stěžují si na svůj život, konfrontuji své a jejich životní postoje, beru si ponaučení a mám zase o jeden kamínek víc do své životní mozaiky. Snažím se přiblížit cíli v různých sebepoznávacích technikách i zde nacházím spoustu odpovědí a souvislostí. Opět vím, že ani
toto není můj cíl, za sebou mám však poctivý kus cesty. Cestování se nekonalo luxusním autobusem, nebylo pohodlné, ale zato velmi obohacující.
Nic nejde na povel, vše má svůj čas, mám před sebou nekonečně dlouhou cestu než dosáhnu cíle. Ta cesta je dlážděná kluzkými kostkami, v každé kostce je ukryt těžký úkol,¨
musím se naučit je zvládat, vím, i které jsou pro mě nejtěžší. Nechci se zastavit, chci se stále více přibližovat cíli, nemá zatím název, snad je to „cesta“, která nikdy nekončí. Jako vše, tak i
cesty jsou rozličné, ta moje je cesta magie, cílem by snad mohlo být mé motto „nepromarni svůj život a snaž se o to, abys byla hodna této cesty“.
 
19.11.2003


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz