Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
AL, 2. kapitola, verše 45 - 79, Vikete

45./111 Smrt je tady pro psy.

God – Dog. Ten, kdo nepoznal boha v sobě, je uvězněný v iluzorním, pomíjivém, považuje smrt za ztrátu všeho, na čem lpí. Dog je uvězněný v čase na rozdíl od Boha ( God ) . Podle Steinera – Vědomé Já, které by se mělo rozvíjet, patří na úroveň Sluneční, bude souviset s Tiferet. ( přiradila bych sem i číslo 666 – 6 x 111)

46./112 Udělals chybu? Lituješ? Je strach ve tvém srdci?

Chyba, lítost a strach. Jedno staré čínské přísloví říká, že když uděláš chybu a nepřiznáš ji, tak ji uděláš znovu. Na druhou stranu chyba podstatě neexistuje, proto není na místě ani lítost.
Nuit (21) říká – nesvazujte nic, nečiňte žádného rozdílu mezí jednou věcí a těmi ostatními, vždyť tudy kráčí bolest.
Lítost je navíc neplodná, zastavuje člověka v sítích ega, ať už je to lítost nebo sebelítost.
A je to vystupňované – chyba, které litujeme a přechází do strachu, že ji uděláme ještě jednou – tím se svazujeme. Vždyť sám Hadit ( 52/118) říká : nezahalujte své neřesti virtuózními slovy? Tyto neřesti jsou mí služebníci.


47./113 Tam, kde já jsem, nic z toho není.

Navazuje - tam, kde je Hadit, tam strach, lítost a chyba neexistuje. Strach a lítost jsou emoce. Pokud se jimi necháme pohltit, nežijeme vědomě. Na druhou stranu do našeho světa patří. Záleží jen na nás, nakolik a zda se jim poddáme a zda a nakolik je pouze přijmeme a reflektujeme. Jasné je to, že tam, kde se jim poddáváme, tam nemůže být Hadit.

48./114 Nelitujte padlé! Nikdy jsem je neznal. Já pro ně nejsem. Já neutěšuji: nenávidím utěšovaného & těšitele.

Kdo je to padlý? Jak může existovat, když „tam,kde já jsem, nic z toho není?“ Spíš bych to cítila jako rozvinutí předchozích dvou veršů a znovu zdůraznění toho, co už bylo řečeno. Zastavila bych se ale nad spojením utěšovaný & těšitel. Díky použitému znaku jsou svým způsobem ztotožňovány. Ten, který utěšuje, dělá stejnou chybu jako ten, který se utěšovat nechá. Oba dva litují a jeden nevěří v sebe a druhý nevěří v schopnosti utěšovaného. Lítost a sebelítost jsou svým způsobem totožné. Obě dvě způsobují bujení ega a „plácání se“ v emocích, ulpívání na iluzích, máji.

49./115 Jsem jedinečný & dobyvatel. Nepatřím otrokům, kteří zahynou. Ti ať jsou prokleti& mrtvi! Amen. (Tohle je ze 4: je pátý, který je neviditelný & v něm jsem já jako dítě ve vejci.)

115 – 1+1+5- 7
7x7 – 49
V sedmičce se vše dokončuje. Dalo by se předpokládat, že následující verše budou už o něčem trochu jiném.
Jediné, co by mě k tomuto napadlo, že on je v pátém elementu, není jím, ale v něm( jako dítě ve vejci).

50./116 Modrý jsem a zlatý ve světle své nevěsty: však v očích červený lesk mám: & mé ozdoby purpurové & zelené jsou.

Hadit projevuje Nuit ( Modrá a zlatá je zřena vidoucími),
Červený lesk v očích ( pěticípá hvězda s kruhem uprostřed & ten kruh je rudý) – oheň, krev.
Pět barev.
Modrá a zlatá odráží Nuit, oči jsou symbolem Hadita, ozdoby – od Daathu k Malkuth?

51./117 Purpur nad purpur: to je světlo větší než světlo pohledu.

Světlo pohledu vychází zevnitř a purpur je ještě větší světlo. Purpur jde zřejmě úplně skrz .

52./118 Je tu závoj: onen závoj je černý. Je to závoj stydlivé ženy: je to závoj smutku & palium smrti: to nejsem já. Strhněte dolů ten lživý přelud staletí: nezahalujte své neřesti virtuózními slovy: tyto neřesti jsou mí služebníci: konejte, jak máte & já vás odměním tady i na onom světě.

1/60 – pro slepé je má barva černá
2/5 – rituály starých dob jsou černé
Tady je to závoj a je zdůrazněno, že černá barva k Haditovi nepatří. Májin závoj je tento svět. Opět to může být výzva k neuvíznutí v tomto světě. Konejte, jak máte – tj. realizujte svoji pravou vůli. A vše, co je tu, slouží právě realizaci Hadita.

53./119 Neměj strach , ó proroku, až budou tato slova vyřčena, nebudeš litovat. Tys rozhodně můj vyvolený: a požehnané jsou oči, na které budeš patřit s radostí: Ale tebe ukryji v masce smutku: ti, kteří tě uvidí, budou mít strach, žes padlý: ale já tě pozvednu.

54./120 Ti však, kteří hlasitě vytrubují své bláznovství, že nic neznamenáš, ti nevytrvají: ty to odhalíš: ty vytrváš: oni jsou otroky protože: oni nejsou mí. Rozdělovací znaménka dělej jak ty chceš: a písmena? Neměň je co do tvaru či hodnoty!

Otroci, to znamená nesvobodní, jsou ti, kteří v sobě neobjevili Pravou vůli a nejednají v souladu s ní . Neobjevili, neprobudili v sobě Hadita.

55./121 Obdržíš pořadí & hodnoty anglické abecedy: nalezneš nové symboly, které jim přiřadíš.

Přestože jde o násobky čísla 11, nevidím v tom zatím nic než ryze informativní sdělení.

56./122 Kliďte se! posměváčci: dokonce i přesto, že se smějete mé důstojnosti, nebudete se smát dlouho: potom, až vy budete smutní, vězte, že jsem se vás zřekl.


Verš působí až jako výstraha.
Hadit je ten, který přichází, ten, který uctívá, ten, který projevuje Nuit, ten, který je aktivní. Pokud v sobě chceme Hadita probudit, nemůžeme čekat se založenýma rukama, až přijde. Pravá vůle není štěstí, které „chodí dokola a sem tam sedne na vola“. Pokud se někdo posmívá , projevuje aktivitu opačnou, popírá. Pro nalezení své RW je třeba vyvíjet velké úsilí, kdežto popíráním jdeme opačným směrem.

57./123 Kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý: kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně.

Toto tvrzení mi připadá takové docela fatální. Na jednu stranu se všude hovoří o uskutečňování RW a tady tomto verši je jakési předurčení nebo jak bych to nazvala. Rozdělení do dvou skupin, které má zůstat neměnné?

58./124 Arci! Neuvažujte o změně: buďte jací jste & ne jiní. Proto králové země budou králi povždy: otroci mají sloužit. Není žádného, který by měl být zavržen nebo vyvýšen: vše je stále tak, jak to bylo. Přesto jsou však někteří mí služebníci maskovaní: může být, že tamten žebrák je král. Král si může vybrat oděvu svého podle vůle své: žádná zkouška není jistá: však žebrák bídy své skrýt nemůže.

Chápu jako posílení a rozšíření verše předešlého. A spíš bych na základě tohoto verše poopravila i předešlý. Myš se nemůže stát kočkou, stejně jako ledvinová buňka se nemůže stát buňkou třeba močového měchýře. Neuvažujte o změně, ale přijměte svoji RW. Na druhou stranu mi to tak úplně nekoresponduje, protože ten, kdo našel svoji RW a žije jí, je král. Musím přiznat, že se tu trochu ztrácím.

59./125 Mějte se proto na pozoru! Miluj všechny, aby to snad nebyl nějaký skrytý král! Takhle mluvíš? Blázne! Bude-li to král, nemůžeš mu ublížit.

Už ve větě miluj všechny, aby to snad nebyl nějaký skrytý král se ukrývá rozpor. Pokud by to bylo milovat, aby, tak se nemůže mluvit o milování, ale o svým způsobem účelovém jednání. Je v tom rozpor i ze strany objektu i ze strany subjektu a je v tom rozpor i proto, že se zde vůbec vyskytuje objekt a subjekt.
Bude-li to král, nemůžeš mu ublížit – opět to navazuje na předchozí verše a nalezení RW. A pokud bychom se zabývali ublížením, dostáváme se do pozice těšitele. (Viz II/48).

60./126 Pak tedy udeř tvrdě & dole, a do pekla s nimi, panuj!

Tento verš mi sice navazuje na předešlý, je možné ho vyložit jak jakoby zvnitřku, tak navenek.
Obecně je to opět jednoznačně výzva k aktivitě. Udeř a panuj! Panovat především sám nad sebou. Peklo souvisí s rozdělením, zatímco láska sjednocuje.

Dá se to spojit i s veršem 58 : ten, kdo není králem a vyžaduje oporu, ať si tak zůstane, králi nemůžeš ublížit.
Samek – 60 – opora, kůl – ten, kdo panuje, nepotřebuje oporu.

61./127 Máš před očima světlo, ó proroku, světlo nechtěné, velice žádoucí.

Kromě popisu začínající ho extatického stavu je tu číslo verše – 61 – Ain.
61 – 63 mi připadají jako verše, které popisují, co se děje, anebo co se vzápětí bude dít, jakoby někam vedly, naváděly, v 64 už jakoby dochází k setkání, spojení.

62./128 Povstávám v tvém srdci: a polibky hvězd prší na tvé tělo.

Vypadá to, jakoby hovořila Nuit, dochází ke spojení s Nuit. Je tu vidět posun oproti předchozímu verši – máš před očima - povstávám v srdci .

63./129 Jsi vyčerpán z rozkošného naplnění inspirací: vydechnutí je sladší smrti, prudší a radostnější lichocení samotného zplozence pekla.

Vnímám to jako popis.
Extáze. Uvolnění nahromaděných sil. Výdech – individuální já je rozpuštěno v extázi.

64./130 Ó! Tys udolán: my jsme s tebou: naše rozkoš je celá v tobě: buď pozdraven! buď pozdraven: proroku Nu! Proroku Hada! Proroku Ra-Hoor-Khua! Raduj se! Nemeškej a vejdi do naší záře& vytržení! Oddej se klidu pramenícímu z hloubi srdce & piš sladká slova pro krále!

Víc než popis extatického stavu – 61 – začíná, 62 - se prohlubuje, 63 - vrcholí. Tady to vypadá, jako by mu bylo ještě něco navíc sděleno.

130- ajin

65./131 Já jsem Pán: ty svatý vyvolený.

Objevuje se tu už i rozdělení já-ty, což už zřejmě svědčí ukončení extáze, protože tam dochází ke sjednocení.
- Samael – vládce klifotické sféry Hodu
65 – Adonai
Jak píše Chavan, Pán se používalo ve Starém zákoně místo nevyslovitelného božího jméno. Tady je Pán Hadit. Bohem se tedy stává pro každého Hadit, bohem se tedy stává člověk s „probuzeným“ Haditem.
65 – číslem mlčení, 6+5 = 11

66./132 Piš & hledej extázi v psaní! Pracuj & buď naším lůžkem při práci! Buď uchvácen radostí ze života & smrti! Ach! tvá smrt bude nádherná: kdokoliv ji uzří, bude šťasten. Tvá smrt bude pečetí slibu naší odvěké lásky. Pojď! povznes své srdce& jásej! My jsme jedno: my jsme nikdo.

66 – mystické číslo klifot, ale také Velkého Díla

67./133 Vytrvej! Vytrvej! Dodávej si odvahy svým vytržením: neomdlévej kvůli znamenitým polibkům!

Dost dobře nedovedu spojit dohromady extázi a pokyn být bdělý.
Vracím se k verši I/67 – 67 numerace zain – spojeno se zrozením nového stavu vědomí?

68./134 Zdatněji! Zapři sám sebe! Zvedni hlavu! Nedýchej tak zhluboka – zemři!

Rozvíjí předchozí verš. Podstatě mi to emotivně trochu připomíná porod – jeho poslední fázi. Je zapotřebí svým způsobem vypnout všechny síly a napomoci novému zrození.

69./135 Ach! Ach! Jaký to pocit? Je snad tohle slovo už poušť?

Opět tento verš mohu uchopit spíše emotivně a to mi připadá jako stav těsně po zrození a probouzení se, vydechnutí po porodu a zkoumání, co to je, kde to jsem? ( a podle všeho už v Daathu?)
69 podle Sepher Sephirot je myrta, také název andělské inteligence znamení ryb, jesle, stáj - tak nějak by se to dalo spojit se zrozením Ježíše. .


70./136 Lze tomu pomoci dalším zaklínáním. Moudrost říká. Buď silný! Pak dokážeš unést více radosti. Nebuď zvíře: pročisti své nadšení! Když piješ, pij dle osmadevadesáti pravidel umění: když miluješ, vynikej smyslností: a když už děláš cokoliv radostného, ať je v tom jemnost!

V tomto verši vidím spíše popis, rady, kterak dopomoci upevnění vnitřní síly.

Buď silný – díky vnitřní síle dokážeš unést více radosti a současně nebuď zvíře, zážitky jsou prožívané vědomě a člověk jim nepropadá.

71./137 Ale vynikej! Vynikej!

Vše, co děláš, dělej víc než naplno. Král není jeden z davu. Vynikej je tu dvakrát - zdůraznění a je možné, že je to myšlené dovnitř i ven.

72./138 Snaž se pořád víc! a jsi-li vpravdě můj a o tom není pochyb, a meškáš-li pořád v radosti! Smrt je korunou všeho.

Smrt je dokončením. Když už bylo dosaženo. Koruna by odkazovala ke Keter.
Ten, kdo dokáže v sobě probudit Hadita, projevuje Nuit, mluví tedy Nuit.

73./139 Ach! Ach! Smrt! Smrt! budeš prahnout po smrti. Smrt, ó člověče, je ti zapovězena.
Smrt v minulém verši je korunou – Keter. V tomto verši je smrt zapovězena, čili ke Keter se nedostaneme.
73 – numerace gimel – cesta gimel vede od Tiferetu ke Keter. Ale když až ke Keter nedojdeme, gimel vede přes Daath. Zrcadlo. K zrcadlení by mohlo odkazovat dvojité ach, ach,smrt, smrt.

74./140 Délka tvé touhy budiž mohutností její slávy.Ten, který žije dlouho & převelice si žádá smrti, je vždy králem mezi králi.

74 – lamed . je tu pochopitelné to vyrovnávání protikladů – žije dlouho a současně si žádá smrti. Pak je tak pochopitelná relativita času – ten, kdo žije dlouho, může znamenat naplnění života, množství vědomých prožitků a současně touha po klidu, který vyvažuje pohyb.
Moc se mi ale nedaří s tou první větou.
Čím déle toužíš, tím mohutnější, silnější bude sláva – naplnění touhy?
Tímto veršem se ukončuje celek 61 – 74 – stav transu.

75./141 Arci! naslouchej číslům & slovům:

Čísla a slova jsou spojeny. Nejde oddělit jedno od druhého. Spojuj.

76./142 4 6 3 8 A B K 2 4 A L G M O R 3 Y X 2489 R P S T O V A L. Co to znamená, ó proroku? Ty nevíš: a nikdá vědět nebudeš. Tady přichází ten, který tě má následovat: on to má vyložit. Ale to měj na paměti, ó vyvolený, abys tu byl pro mě: aby následoval lásku Nu pod nebem zalitém světlem hvězd: abys dál hledal mezi lidmi, komu bys zvěstoval tuto radostnou zvěst.

Možná bych se přikláněla taky spíš k  verzi Zuzky a Hanky (než ke Crowleyho), že prorokem nemusí být míněn AC, ale jde o stav vědomí teď. Je třeba připravit cestu. Je třeba následovat Nuit a projevovat ji a asi nemá smysl se starat o víc.( Ty nevíš a nikdá vědět nebudeš.) Teprve až bude změněno vědomí, přichází úplně jiný stav, způsob komunikace a pochopení – viz začátek verše, ale lidé na to musí být připraveni.

77./143 Ó, buď pyšný a hrozivý k lidem!

Je to jenom jiný způsob sdělení všeho, co bylo doposud řečeno. Ten, kdo je sám sebou, kdo našel a naplňuje svoji RW, je silný, a to lidé nemají moc rádi, protože se toho bojí.
Současně tento verš odkazuje k další kapitole /pyšný solární + hrozivý martická kvalita – souvisí s Ra-Hoor – Khuitem/
Ten, kdo jedná dle své vůle, se nepotřebuje zbytečně ohlížet na druhé,je sám sobě bohem.
Povýšení nad mnohost.

78./144 Vyvyšuj se! neboť tobě není rovno ani mezi lidmi, ani mezi Bohy. Vyvyšuj se, ó můj proroku, tvá velikost předčí hvězdy. Budou uctívat tvé jméno, čtyřrohé, mystické, divuplné, číslo člověka: a jméno tvého dómu 418.

Vyvyšuj se – obsáhni vše
Tobě není rovno – ne pro výjimečnost, protože ta spadá do mnohosti a iluze, ale proto, že nelze poměřovat.

Tvá velikost předčí hvězdy – splynutí s Nuit
Budou uctívat čtyřrohé jméno - 4 jako celost.
Číslo člověka – 666
418 – thelema, abrahadabra, chet

79./145 Konec ukrývání se Hadita: a požehnání & velebení prorokovi půvabné Hvězdy!
 
Dokončeno v prosinci 2010.


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz