Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Chiah: Prostor protkaný prostorem

Postavu zase trochu odbydu. Matně ji vnímám jako pohodovou a pohyující se v několika úrovních čas - čili jako vždy.
Začínám až v chrámu. Rituál provedu velmi dobře, bez přerušení. Vyjdu do vesmíru jako obvykle, ale najednou se stávám tarotovým Mágem, zlatým na modrém pozadí prostoru. Neletím v hermovských botách, ale kráčím po zlatém paprsku. Okolo mne se na zlatých strunách spouští zlaté bytosti, jejichž podoby nerozeznám. Je jich nespočetně mnoho. Představují Světlo Universa, které stéká nekonečným temným prostorem. Já zatím na svém paprsku poskakuji, dělám přemety, výmyky, tancuji na něm. Baví mne to. Při druhém začátku německé skladby se představa rozplyne, najednou jde postava Mága proti mně a zamotávám se do úvah o měřítcích: Jak je tento bůh veliký? Jaký bude při pohledu zblízka? Prožitek mizí.



Nechci uvidět Strom života jako drátěný model, a to ani náznakem. Tuto představu si zakazuji a čekám, zda přijde nějaká jiná. Začínají se ke mně přibližovat prolínající se světy, spíš jako barevné fleky nebo soustavy závislostí, ještě víc možná jako výslednice sil. Vizuální představa je nedokonalá, jinou ale neumím popsat. Prostor je protkaný prostorem, čas se míjí s časem. Míhající se cosi se mění v industriální krajinu Malkuthu. Koleje, dráty, šedé stavby. Hledám cestu nahoru do vyšší sefiry, ale najednou se ocitám v podsvětí. Peklo je nad zemí i pod zemí, představa pochází z dob, kdy zem byla placatá, všude okolo bylo nebe a peklo v zemi.
Stojím na břehu řeky, je to řeka podsvětí. A v tom sedím v loďce, převozníka nevnímám. (Když přijdete do podsvětí, tak ne abyste lezli do řeky nebo dokonce nasedali na loď! vzpomínám si na varování pohanského kněze před Cernunovým rituálem, jenom pár týdů před touto vizí). Pozoruji vzdalující se druhý břeh. Vystupuji z loďky, vcházím do rozlehlého prostoru bez stěn, ale s nízkým stropem. Je tu zcela prázdno, roztýlené světlo svítí odevšud a odnikud. Scenérie se mění, objevují se nezřetelné vnitřní prostory, skaliska, propasti. Pocity a myšlenky jsou démoni, jejich mnohost nastoluje rozpory a rve člověka na kusy. To jsou obyvatelé pekla - a jejich předobrazem je svárlivá dvojnost Necach a Hod. Vzpomínám na Innanu a prožívám její příběh u bran podsvětí, odkládám drahokamy a v bílých šatičkáh jsem připoutaná ke kůlu, kde do mne vstupuje Ereškigal. V tu chvíli sestupuji z kůlu jako obě sestry, zanechávám původní Innanu, která se bude vracet z podsvětí domů, jako svůj následek** a jdu dál.
Nevím, koho mám hledat v Tiferethu, nikdo tu není. Hor zde nemůže být, protože Ra-Hoor-Khuit zaujal místo na trůnu Ra, je tedy v Ketheru. Automaticky se mi vybavuje Hoor-pa-kraat, ale neumím si jej představit, ještě navíc v božské velikosti. Vidím jenom kresbu dítěte z tarotové karty Aeon. Tifereth vrhá stín kamsi do hlubin, protože vše vrhá stín. Ti bohové, kteří nevládnou a jsou zapomenutí, jsou stínem Stromu života, Stvoření, Universa. Nejsou zlí, ale protože nevládnou a liší se od právě platného konceptu chápání, nejsou na výsluní.
Od této chvíle se mi nedaří vnímat Strom života jinak, než jako drátěný model.
Usazuji se v Daath, kterou nijak konkrétně nevidím ani se mi k ní nepojí žádný zvlášní pocit. Dívám se nad sebe na triádu horních sefirot. Napadá mne, že proti Cheth stojí Vav, ale víc se oběma bočním pilířům nevěnuji. Místa kam se dál dostávám, budou mít formu pozemské krajiny, všechny ostatní představy mne opustily. Jen v jednu chvíli ještě budu vnímat celek.
Hraje Lustmord, shora tvořím sefiroty dolů. Mají podobu bílé mříže, která vypadá jako šněrování. Přes ni jezdí vlaky. Mříž je představou vesmíru, která má lidská měřítka a proto je omezená, nedokonalá, neúplná. Vše je iluze, není cesta ven. Vize je mi tentokrát velmi příjemná, pustý, omezený vesmír mne neděsí, protože to tak má být. Neřeším, co s touto iluzí, ale tvořím ji. Mimoděk protahuji tělo i nohy, promítám si do sebe tvar mnou stvořeného vesmíru. Mříž jako vězení mysli. A přes ni jezdí vlaky.
Vydávám se dobýt Kether. Šplhám bosky v těch bílých šatičkác, skály, lana, větve, kopce. Vyplazím se na nejvyšší vrchol, odkud vidím mléčnou tmu. Znovu si uvědomuji, že tu nic není. Jsem člověk, tady nemám co dělat. Představa Kether je příliš mimo rámec lidské iluze. Úplně toto místo neprožiji, ale i tak se těším dolů, do svého světa. Zanechám na místě následek**, abych nezapomněla, že kam nepatřím, tam nemám lozit, a vydávám se zpět.
Příkré skály, stromy, bosé nohy. Jím lesní plody, musím přece mít hlad. Proti omezenosti a přízemnosti vize se nebráním, už toho bylo dost, tak proč si neužít lidské, omezeňoučké představy vyšších světů. Krajina je pozemská, byť divoká, na cestu mi svítí sluníčko. Dojdu k nížině Daath, chvíli sedím u otáčejícího se, padajícího víru. Set je první mužský bůh, je první představitel diferencovaného mužského pohlaví. Proto je i biblický Adam ďáblem a demiurgem od chvíle, kdy byl oddělen na muže a ženu. Právě touha po sjednocení oposit z něj dělá demiurga.
Měním se ve zlatorudého sokola, letím níž, snáším se do pouště, kde se měním v pouštní lišku. Běžím pouští, vyju, štěkám, blížím se k tiferetické oblasti. Tam mne uchopí záření již zcela materiálního slunce a s jeho zářením se snáším do chrámu. Končím svoji pouť, Pan a živlové bytosti v chrámu tančí. Jsem po cestě unavená. Odejít z chrámu nemusím, protože jsem odešla už na začátku cvičení.



**Následek - výraz, kterým označuji rozdvojení já. Jedno já odejde nebo zůstane na daném místě, dál není v příběhu aktivní, ale jinde se pro něj mohu vrátit anebo na mne někde čeká. Druhé já aktivně pokračuje v příběhu.
Z Chrámu po rituálu vždy odcházím jako člověk, dál do vyšších světů pokračuje jen můj následek.

 
Chrám II., Kunkovice 27. 11. 2010


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz