Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Damona: Setkávání s Lamem

Každé setkání s ním mi je něčím hodně nepříjemné, při úplně prvním setkání jsem se tohoto „dýchnutí něčeho cizího“ hodně vylekala, po pravidelně nepravidelném zírání na něj se dá i říct, že mě ten divný pocit tolik neděsí, ale rozhodně mi není příjemný.



Na první pohled nejvíce upoutají pozornost oči, které jsou tak pronikavé, mám dojem, že mě prokouknou skrz na skrz, že se před nimi nikam neschovám. Dokonce, i když od listu odkloním zrak, vím, že mě neustále sleduje těma žhnoucíma očima, ve kterých nespatřuji nic lidského. Odtrhuji od něj zrak a „vidím“, jak se postava hýbe a pozoruje mě, i když se na něj nedívám, pocit, že se bude dívat pořád.
Jeho podobiznu jsem před spaním odložila na noční stolek, chtěla jsem spát, ale cítila jsem Lamovu přítomnost, byl všude, jeho energie se šířila všude po pokoji, byla jsem neklidná, jako by mě ze spánku někdo budil. Musela jsem jeho obraz schovat, pak jsem měla dojem, že mám klid. Toto byla asi má nejemotivnější reakce na něj.
Při pozorování se Lamův obraz rozpíjí, z jeho obličeje vystupuje tvárná hmota, která se na okamžik spojuje s mou tváří, jakoby se něco přenášelo. Přepadá mě neurčitá hrůza, ale tím, jak se oči unavují, rychle přecházejí a zaostřují, okamžik mizí.
Toto se děje téměř při každém pozorování, navíc mi připadá čím dál živější a tak si začínám myslet, že ho pozorováním oživuji.
Nejdříve mě upoutávaly jen oči, při dalším pozorování si všímám více celé postavy, která se mi jeví dost nepatřičně a tělesné proporce postavy se mi zdají být neslučitelné s životem. Obraz se opět zamlžuje a postava je stává plastická, vystupuje z obrazu. Zírám dlouho, oči jsou unavené, jeho oči se spojují do jednoho místa a tvoří jakýsi tunel, připomíná mi to cestování časoprostorem, jako třeba ve filmu Hvězdná brána. Tunel je však černý, nikde se nic nemíhá a já nikam nedohlédnu, nic dalšího se mi spatřit nepodaří. Toto zase trvá jen krátce.
Při dalším dívání se Lamovi mění tváře, některé z nich neznám, jiné pro změnu poznávám, nejdříve se objevuje tvář dítěte, také vidím Hitlera a taky obraz Crowleyův. Střídají se a pak mizí. Hledím na podobiznu a začínám mít dojem, že Lam nemá žádnou tvář a tato vyobrazená podoba není jeho skutečná, je jen polidštěná. Vidím šupinatý objekt, na moment spatřím něco, co mi vzdáleně připomíná ještěra.
Někdy mi jeho uspořádání obličeje připomíná jakousi krajinu s propastí, ale spíš si ji tam vědomě cpu.

 
květen 2012


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz