Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Vikete: LAM

Zkoušela jsem cvičit spojení s entitou Lam a popíšu tady průběh s výsledky. Necvičila jsem každý den, víkendy to nešlo a při posledním cvičení mě to tak pohltilo, že jsem musela den vynechat,protože jsem měla pocit, že bych to neustála.

1) Nevím, jestli jsem to pochopila úplně správně, ale začala jsem pentagramovým rituálem, hexagramovým rituálem a dál jsem pokračovala naším rituálem , který se snažíme tak dlouho nacvičovat – a tady mi pomohlo to, že jsem si jej vyzkoušela v Kunkách, protože jsem zařadila gesta a pohyb a už jsem neměla pocit tak hrozné prkennosti, i když ještě cítím, že to není to pravé ořechové.

No a pak jsem si sedla a odříkávala talam malat.
Napoprvé jsem kolem sebe měla najednou mlhu, zavalila mě vlna strachu a Lamovi se po tváři dělaly boule. Víc nic.



2) Snažila jsem se zrychlovat mantru. Nejdřív mě to házelo nějak úplně mimo obličej, takže Lamův obličej byl jakoby hmyzí, pak se tam udělaly dva tunely, ale zmizely a pak kolem mě bylo všechno jak v negativu ( jako když se vyvolává film). Viděla jsem jenom svoji sukně, jinak všechno zmizelo ve tmě a pak už jsem viděla jenom lama a dostavil se velice příjemný pocit klidu. Pak se dostavil pocit až opojný, až mi vyhrkly slzy. Byl to velice silný chvilkový pocit.

3) Nejdřív vystupovaly jednotlivé rysy tváře, pak jsem měla chvilku pocit vnitřního klidu, ale říkala jsem si, že to asi s Lamem nebude mít nic společného a hledala jsem strašidelnější tvář. A tím jsem to celé zkazila, protože pak už byly jen vizuální vjemy podobné těm, kdy jsem se na Lama jen zírala. Jednu chvilku se mě „ptal“, co chci dosáhnout tím, že ho volám. A když jsem lovila odpověď, všechno bylo zase normální. Cítila jsem ale, že je to pro něj až jakoby ponižující nebo nedůstojné, aby někdo bez navázání nějakého užšího kontaktu chtěl do něj vlézt. Začala jsem mít pocit, že Lam není jen obrázek a je třeba s ním jednat ucitvě.

4) Dlouho jsem se snažila, ale nic, vynechala jsem víkend a mela jsem pocit, že to dělám poprvé. Lam se díval úplně jinam, chvilkama jsem ho viděla vystupovat jako holografický obrázek. Měla jsem pocti, že to nejde, ale na druhou stranu se mi to nechtělo ukončit. Dala jsem si obrázek až těsně k očím a jen jsem hleděla. Při závěrečném pentagramovém rituálu jsem poprvé ale měla pocit, že se zase ukotvuju. A měla jsem pocit, že s Lamem musím komunikovat, že jej nemůžu považovat za pouhý obrázek.

5) Vůbec mi to nešlo, nic se nezdařilo.

6) Připadalo mi, že se odříkáváním talam malat dostávám do určitého tranzu, měla jsem pocit, že obraz není to, co je tam, že je to jenom pomocná brána, pomůcka ke spojení, opět pocit vnitřního klidu a opět se mi vůbec nechtělo končit. Přiložila jsem si obraz na čelo a zírala. Opět se dostavila otázka, co vlastně chci. Naštěstí jsem si předtím přečetla, že je vstupní branou k NV, že je symbolem Ticha, že je velmi silnou entitou a že by mi mohl pomoct spojit se HGA. Měla jsem pocit, že říká, nic neslibuju, ale už to pro mě byl úspěch. Opět jsem pentagramový rituál považovala jako ukotvení, ale nestačilo to, musela jsem použít hlasitý smích.

7) Spojení se podle mě nezdařilo. Viděla jsem spoustu různých tváří, připadlo mi, že sám je otrávený, smutný, nechce se mu do komunikace. A Ani se mi nepodařilo vyvolat ten stav podobný tranzu.

8) Šlo to trochu líp než posledně. Opět se dostavil pocit vnitřního klidu, na Lamovi jsem viděla úsměv podobný Veleknězi, ale pak najednou ve vedlejší místnosti zaječela Natálka a všechno se ztratilo.

9) Nejdřív to nějak nešlo, jenom se pořád měnil obličej a míhaly se na něm obrázky. Pak mi něco řeklo, že se mám soustředit na oko. Vypadalo to, jako bych měla pomocníka, protože mi to říkalo, že je to jak v pohádkách, kdy se jde dál za cílem a nesmí se vnímat průvodní jevy – ale nahlas jsem odříkávala mantru. Měla jsem se soustředit na pravé oko – jediný bod –oko – pořád jsem to měla v hlavě. Dokonce se mi udělal kolem toho oka i takový pomocný kroužek. A pak jsem byla asi někde na výletě, protože jsem viděl oko, ale najednou jsem si uvědomila, že se zase slyším a připadala jsem si jak ve cvičení chrámu, kdy jsme se prolínali do vesmíru. Pak jsem chvilku seděla a jenom tupě hleděla před sebe. Měla jsem takový povznesený pocit. Poděkovala jsem Lamovi a při pentagramovém rituálu jsem si připadala jak ve filmu Princ a Večernice, kdy za tím princem stojí ti švagrové – Slunce,… a nepřátelé před nimi utíkají.

10) Toto spojení bych osobně považovala za nejzdařilejší a do deníku jsem si zapsala „ Byla jsem tam! Dívala jsem se na oko, dostavil se pocit tranzu, všechno se kolem mě vlnilo tak, že se mi dělalo zle od žaludku. Byla jsem vděčná, že se dívám na oko, protože jsem tak nějak bokem viděla, že se tvář mění v dost strašidelné podoby, a že by mě to leknutí hodilo zas zpátky. Vnímala jsem, že dýchání a mantra se zpomalují, až to znělo jaksi kovově. Okolí se neustále vlnilo a na Lamově tváři se objevily ropuchovité až slizovité tvary podobné lodi Dagonově v Pirátech z Karibiku. Stále sleduji hlavně oko. Zmizel pevný prostor a je jen oko a ty divné tvary. Slyšela jsem se jakoby zdálky, jak furt zpomaluju a míň zřetelně vyslovuju. Pak se to najednou zastavilo a něco mi říkalo . vzdej to, dnes se dál nedostaneš. Tak jsem to vzdala, ale ten stav mi byl natolik příjemný, že jsem jela dál jakoby ze setrvačnosti. A najednou jsem tam byla. Studený a tmavý labyrint chodeb. Viděla jsem lama, dívala jsem se na něj, ale byla jsem v chodbách. Bylo to takové divné. A pak jsem vypadla a připadala jsem si, jako bych vypadla z nějaké Lovecraftovy knížky. Musela jsem se docela násilím dostat z toho tranzu a opět použít hlasitý smích. Pak jsem si v pentagramovém rituálu zase zavolala na ochranu „švagry“. Pak mě na záchodě napadlo spojení těch chodeb se střevama. Byla jsem z toho taková vyjevená a v ten moment jsem věděla, že mám dokonalé vnitřní vedení, věděla jsem, jak se dostanu k sobě samé, měla jsem pocit,že takto můžu komunikovat i s Tarotem a měla jsem pocit, že jsem nalezla i vnitřní útočiště . To bylo ale jen ten večer. Den nato byl šílený. Měla jsem pocit, že mám nervy napjaté k prasknutí ( chudáci děti), a že jsem neustále pod studenou sprchou. Některé věci se mi úplně zhroutily a strašně jsem se kvůli tomu na jednu stranu vztekala, na druhou stranu ( díky cvičení hledání protikladů v mysli), jsem za to byla vděčná. Každopádně den po cvičení byl krutý, druhý den jsem to vynechala, ale i tak to bylo kruté, až dnes večer jsem měla pocit, že už to zase můžu zkusit.

11) A dnes už to zas nijak zvláš´t nešlo. Zvolila jsem si druhé oko a dostavil se jen pocit tranzu a mírné vlnění okolí. Ale tak trochu se obávám zítřka, protože vím, že jsem ještě nenechala zkroutit se všechno, co jsem měla.

 
srpen 2012


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz