Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Terra Athanasa: Cíle

Často vzpomínám na svůj první cíl v životě ,který jsem si stanovila . Květen 1971. Sedím v ordinaci dětské lékařky a hlavou mi probíhají události předešlého dne. Odpoledne jsem byla s otcem na chatě a chtěla jsem si pohrát se sousedovým kocourem Ríšou, nenašla jsem ho a vracela jsem se pomalu zpět, když jsem ho zahlédla. Důležitě si vykračoval vedle starého pána Astla. Zavolala jsem na něj, šel kousek za mnou, když starý pan neváhal a kopnul ho tak silně, že kocour zamraučal. A hned domů! Žádné toulání! A ty ho nehlaď, jenom ho kazíš. Zůstala jsem stát jako opařená. Bylo mi do pláče. Starý pán se na mně obořil: Co tady stojíš, zmizni, ať tě již nevidím! Vzlykajíc jsem se rozběhla pryč, bylo mi kocoura velice líto, nemohla jsem přestat na něj myslet.

Večer jsem nemohla usnout. Viděla jsem krásného rezavého kocoura jak jde ke mně, otírá se o moje nohy a náhle začne smutně mňoukat a ztrácí se v tunelu. Všechno bylo v pohybu já jsem volala na Ríšu a on se mi ztrácel, chtělo se mi plakat..Vzbudila jsem se a všude se svítilo. Doktorka v bílém plášti mi píchala injekci nechápala jsem co se stalo. Ráno jsem se dozvěděla z vyprávění rodičů, že jsem měla epileptický záchvat. Podle rady doktorky mě máma doprovodila k dětské lékařce. Dětská doktorka mně prohlédla a napsala doporučení na neurologii. Sestřička mně poslala ven z ordinace. Tak jsem si naschvál sedla vedle dveří a tak jsem slyšela celý rozhovor.
Vaše dcerka je vážně nemocná a bude se dlouho léčit, nesmí být ve stresu,trpět nějakou bolestí, když bude dospělá neměla by mít děti... musí dlouhodobě brát léky na uklidnění... po vyšetření u neurologa budeme vědět více.
Tento rozhovor mně rozesmutnil. Já, co jsem vyrůstala sama, izolovaná od kamarádů, nesmím mít dětí? Dalších tisíc otazníků mi vyvstalo v mysli, ale jedno jsem věděla určitě: Sama sobě jsem tenkrát stanovila cíl: Budu mět pět dětí. Toto bylo jen nevědomé přání, něco jako revolta proti rozhodnutí, které se mi zdálo omezující a nespravedlivé. Nechtěla jsem zůstat sama.

Píše se rok 2013 a já píši své cíle v osobním životě. Moje přání z roku 1971 se splnilo. Skutečně se mi postupně narodilo pět dětí. Přesto všechno mně dlouhé leta provázel pocit, že jsem nastoupila do špatného vlaku. V tomto období jsem se pokoušela najít smysl života aktivitou v různých spolcích. Pravidelně jsem se zúčastňovala výstav králíků a drůbeže. Chovala jsem Ruanské kachny, zakrslé Holanďanky. Velice se mi líbily taky Angorští králici a tak jsme je doma chovali. Stříhala jsem je a vlna se dala spřádat. Naučila jsem se ručnímu pletení a pletla pro děti svetry.
Vnitřně jsem, ale nebyla spokojená...často když jsem usínala jsem viděla krásnou křehkou ženu v modrém, taková zvláštní modř na hlavě měla něco jako závoj...Nevěděla jsem kdo to je ,ani proč se to děje ? Raděj jsem nehledala vysvětlení. Bála jsem se ,že budu opět chodit po doktorech. Tak plynuly léta. Střídala se roční období a mně se narodilo poslední páté dítě. Měla jsem pocit , že jsem svoje předsevzetí splnila a nechci od života nic víc, měla jsem po svém boku člověka , kterého jsem si vážila, děti již odešly z domu a zůstala jen nejmladší Gabinka.
Po mateřské jsem nastoupila do práce a tak začala další kapitola v mém životě. Jsem poměrně aktivní člověk a práce vrátné se mi zdála celkem nezáživná . Nudu a stereotyp jsem se snažila ze začátku vyplnit čtením různých časopisů, ale nebyla jsem spokojená, chtěla jsem něco víc. Nevěděla jsem co přesně chci a měla jsem v hlavě hrozný zmatek. Ten rok se mi dostala do rukou moje první kniha o čarodějnictví od Raymonda Bucklanda...V hlavě mě začaly vrtat různé otázky. Pamatuji si ty pocity až neuvěřitelně přesně. Pak to už šlo samo , jako po drátku. Seznámila jsem se se školou věšteckých umění a začala studovat Numerologií. Po roce jsem se seznámila s knihou Thotovou, tarotem a pokračovala jsem dál. Krůček po krůčku se měnil můj vhled na svět magie a její zákonitosti:
Jest pravdivé, jest skutečné,
že to, co je nahoře, je jako to, co je dole,
a co je dole, je jako to, co je nahoře,
aby byly dokonány divy jediné věci.
Mojím cílem je poznat skutečnou povahu sebe sama. Jedině co mohu dělat je pomalu se pohybovat vpřed. Tato cesta je cestou tarotového Blázna- křivolaká, sám hrbol, výmol a přesto všechno jdu dál .Na konci mně přece čeká spící princezna . Poznání a komunikace ze svým Já. Můj anděl strážný na mně čeká a tak si říkám: Vytrvej.
 
říjen 2013


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz