Dělej, co ty chceš, ať je cele Zákon.
Určitě bys měla dostat indickou gumovou medaili za vytrvalost: už po n-té se mě snažíš nachytat, jak si protiřečím. No, tak to dělám a musím dělat pokaždé, když pronesu jakýkoli výrok, jak se již několikrát ukázalo v této upovídané výměně názorů. Ale to není to, co jsi měla na mysli.
Tvrdíš - dovol mi, abych zestručnil tvé více než poněkud tautologické, pleonastické, rozvláčné a nesouvislé výklady - že celá myšlenka Velkého řádu je založena na víře v Pokrok. Učení o po sobě jdoucích eonech není nic jiného. Systém vzdělávání není nic jiného. Nic je vlastně cokoliv jiného.1 A navzdory tomu věčně bořím celý ten nedostatečně vystavěný hrad svými cynickými úvahami. (Někdo - myslím, že Anthony Hope ve světlé chvilce - říká, že cynismus je vždy přiznáním neúspěchu - kyselé hrozny). Možná, někdy. Ale vysvětlení je velmi prosté a měla bys být schopna si ho domyslet sama. Je to otázka vesmíru diskurzu, perspektivy. Inženýr si může neustále nadávat při každodenních chybách a neštěstích, které se mu neustále dějí pod nosem, a přitom u večeře spokojeně vyprávět svým přátelům, že most jde nahoru lépe, než kdy čekal. Zrovna tak jsou mé výtky namířeny proti událostem, ale vpravdě je pravda mého srdce upřena na velkou spirálu. Přesto jsem rád, že jsi mi napsala; je to text jako pro krátké kázání, který mám už dlouho na mysli, o podmínkách pokroku. Číslo Jedna je samozřejmě Nepravidelnost, Výstřednost, Nepořádek, Revoluční Duch, Experiment.
Nemám žádnou trpělivost s šiřiteli utopií. Biologie na nás přímo huláká, že šťastné spokojené společenství, kde má každý svou (často vysoce specializovanou) práci, kde nikdo není v nouzi, nikdo není v nebezpečí, nutně stagnuje. Termiti a jiní mravenci, včely, bobři; ti a mnozí další vytvořili dokonalé systémy. Jaký je první znak? Hloupost. Kde není vize, tam lidé zahynou. To je pravda.
Co má termití bojovník dělat poté, co byl zablokován ve svém domově? Žádné z těchto společenství nemá vůbec žádné prostředky proti nepředvídané nepříznivé změně okolností. (Spíše tak vypadáme právě teď na konci roku 1944) Nikdo z nich také neprokazuje žádný úspěch; poté, co se dostali na konec svých biologických sil, zůstávají venku, bez cíle, nápadu, snahy.
Pijavice, nesnesitelný škůdce ve svém pásmu - zahubila tygra, nosorožce, cokoli, co mělo nosní dírky! - je prokletím naší vojenské stanice v Lebong Lebongu - nebo byla, když jsem tam byl já. V Dárdžilingu, o pár set metrů výš, ďábel jeden! Nemají nikoho, kdo by si pomyslel: jak se nám teď bude dařit výš? Ty staré opuštěné naděje slečny Sahibové - jak široké mají nozdry! Tak jak?
Zamysli se na chvíli nad naším vlastním Královstvím. Jak se rozšířilo po celé planetě? Byla to nápaditá logika, odvaha a obratná přizpůsobivost Dobrodruha, která mu prorazila cestu.
Sluníčkový socialista se usmívá svým nadřazeným úsměvem a blahosklonně nás poučuje. To byla nešťastná, i když možná někdy nutná etapa zdokonalování Společnosti. Něco v tom je. Existují však i jiné druhy dobrodružství. Moje představivost nedokáže stanovit žádné hranice pro možnosti vědy nebo umění: naše vlastní Velké dílo je toho důkazem.
Minulou neděli jsem si prohlédl rozhovor s nejméně mozkově vybaveným z těchto přežitků - chudákem starým, drahým G. pro gaga Bernardem Shawem.
Ten umělec, jak řekl, byl zvláštní případ. Měl by mít pěknou a snadnou práci, tři nebo čtyři hodiny denně, a po zbytek času by se mohl věnovat svému Umění. Zajímalo by mě, kolik z jeho vlastního díla by spatřilo denní světlo, kdyby byl byť jen na půl hodiny denně vázán na nějakou hloupou robotickou rutinní prací, která ničí duši, drtí nervy a otravuje mysl! Když pracuji na nějakém díle, je mi líto času na jídlo; a když je hotovo, potřebuji absolutní uvolnění v luxusním prostředí.
A co pak samotné Dílo? Je-li myšlenka skutečně nová a důležitá, Bůh jí pomáhej! Celá skupina povolaných lidí se na ni jednomyslně vrhne, pokud ji náhodou v zárodku správně pojmou. Přečtěte si něco z dějin medicíny! Každý, kdo projeví náznak samostatného myšlení, je sledován, je zničen. Když trvá na svém, je mu vyhrožováno a je šikanován. Vytrvá; je proti němu uveden do pohybu každý prostředek útlaku. Pak se něco zlomí; buď se jim podaří ho zabít (Ross, který porazil malárii, málem zemřel hlady), nebo z něj udělají baroneta či šlechtice, nebo z jeho smrti udělají Den národního smutku a pohřbí ho v Pantheonu - auc grands hommes la patrie reconnaissante - jako Pasteura po jedné z nejhanebnějších kampaní pronásledování v dějinách.
Pak je samozřejmě třeba standardizovat zábavu. Její tvorba stojí peníze, a kdo bude dělat něco, co se může líbit jen několika málo lidem - brzy se nebude líbit vůbec nikomu, jestli tyhle svině budou chtít. Takže pokud je to něco nového, originálního, co stojí za to, musí se to ignorovat.
Kromě toho, že je to pro Velké My nové a nepochopitelné, může být nebezpečné a musí být potlačeno.
V celé literatuře neznám tak děsivé stránky, jako jsou ty v knize Pan Amberthwaite od Louise Marlowa, které popisují jeho sen. Kéž bych je mohl citovat, se Sinají jako orchestrem; nevadí, přečti si je znovu. A my jsme na cestě - daleko na cestě k Tomu! Je zřejmé, že robotické vzdělávání, robotické učebnice vkládané robotickými učiteli, udělají s pomocí pohody hovězího dobytka zázraky a vytvoří rasu robotických chlapců.
Veškerá nezávislost, veškerá představivost, veškerý duch Dobrodružství budou tímto strašidelným motorem rozemlety a rozválcovány do hladka. Ale - Příroda se nedá tak snadno porazit; pár chlapců a dívek nějak unikne a buď instinktem, nebo pozorováním má dost rozumu, aby se udrželi v tajnosti. Ať už si jejich osobitý génius vybere za svůj směr cokoli, uvědomí si, že dokud tenhle prokletý systém trvá, není v žádném případě nic možné. Jejich první povinností je Vzpoura. A zanedlouho se objeví někdo, kdo bude mít důvtip, vůli a zbraň a celý ten nejproklatější pytel triků vyhodí do vzduchu. Měli bychom se tím tedy spíše zabývat, dokud je ještě možné vrátit se ke svobodě bez všeobecného krveprolití. Dobrá, mistře, vyhrál jste! Teď nám představte svou vlastní představu o Utopii.
Utopie k ukončení Utopií? Velmi dobře, tak to udělám. Vzdělání, abychom začali, to všechno už jsi měla v jiném dopise. Hlavně si pamatuj, že chci, aby se každý jedinec učil jako takový, podle svých zvláštních vlastností. Pak je učte oběma stránkám každé otázky: například historii jako hře ekonomických sil, také jako důsledek zásahu Boží Prozřetelnosti nebo sportu génia: a tak i pro ostatní. Vychovávejte je k pochybnostem - a k odvaze!
Pak by měl být nějakým způsobem vybrán co největší počet nejslibnějších rebelů, kteří by vedli život v přepychu a pohodlí. Ať se každá země díky úctě ke svým starým tradicím co nejvíce liší od všech ostatních. Obnovte Grand tour, nebo spíše potulného Angličana devatenáctého století. Svěřte jim tajemství disciplíny, autority či moci. Těžkosti a nebezpečí v plné míře: a odpovědnost.
Velká část tohoto materiálu bude stejně nechutně promrhána jako v minulosti a dojde k velkému zneužití privilegií. To je však třeba připustit a umožnit; nedojde k žádné velké škodě, protože slabí a neřestní se vyřadí sami.
Ryzí zlato se nám vrátí desettisíckrát. Ptáš se na příklady? U nás vyniká alžbětinské a viktoriánské období. To, po čem se nejvíce touží, je příležitost a odměna. Za Viktorie něco takového bylo - ochutnejte zesnulého Samuela Smilesa Esquire, D.D. (že?) - ale ne dost, a industrialismus, matka a kojná socialismu, ničil duši lidí.
V mých nepříliš mateřských poznámkách o mateřské lásce byla obsažena podstata jednoho moudrého výroku mého oblíbeného amerického blázna: Nemůžeš se dostat přes jejich biologii. To je tak pravdivé a tak skličující, že mě to vyburcuje k boji. Musíme být navždy svázáni s nepohodlným zvykem prasnic a zelí? Zvedám rukavici.
Není to Aldous Huxley, který někde říká, že nějaký druh nemůže nikdy vyvinout vyšší schopnosti, protože jeho mozek je uzavřen pouzdrem? Kdysi dávno jsem si to myslel také a vedl jsem nekonečné porady se svým starým přítelem, profesorem Buckmasterem; chtěl jsem rozšířit mozkovou chirurgii, aby se objevily fenomény jógy. Také mě zajímalo, co by se stalo, kdybychom při narození nebo krátce po něm rozklínovali jednotlivé části lebky, abychom zabránili jejich uzavření a dali mozku šanci růst.
Mimochodem, mám podezření, že něco podobného se dělá v Číně a Barmě, ale cílem je pouze produkovat megalocefalické idioty jako cenný doplněk finančních zdrojů rodiny.
Domníval jsem se, že moderní fyziologie, která v poslední době dosáhla velkých pokroků v poznání specializovaných funkcí mozku, by dost možná dokázala vytvořit génia.
Nepřekvapilo by mě, kdybys mi řekla, že se o něco podobného pokoušejí v Rusku, jehož komunismus je v současné době tak věrně inspirován komunismem Ivana IV. Hrozného, ať už je válka nebo ne! Qui vivra verra.
Každopádně chci, aby sis dokázala vštípit do hlavy, že pokrok si žádá anarchii, která je mírněna zdravým rozumem, a že nejhrozivější překážkou je tato biologie. Zkušenosti Mágů a jogínů naznačují, že v lidském mozku, jak je v současnosti utvářen, je prostor pro téměř neomezené rozšíření. Přinejmenším náš systém tréninku je bezprostředněji praktičtější než vykopávání našich Corpora Quadragenina a jejich zasazování do opičí mozkovny jen proto, abychom viděli, co z toho vzejde.
Takže odložte ten nůž na chleba!
Láska je Zákon, láska pod vůlí.
Bratrsky tvůj,
666
1 Angl.: Nothing, in fact, is anything else.
|
