Magický řád Malé opatství thelémské

Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
O dvojím světle, pozitivních lidech a křesťanech, kteří mají výjimečně pravdu...

(varování všem 'hodným čarodějkám', stoupencům New Age a jiným krasoduchům...)

Nyní budiž zahalena tato svatyně: ať světlo už pohltí lidstvo a stráví je slepotou!
(AL: II:14; upravený překlad dle Zuzany Antares)

V klasickém tibetském textu Bardo Thödol, známějším jako Tibetská kniha mrtvých, nacházíme jednu nesmírně podstatnou informaci, která je důležitá nejen umírajícím, ale i živým. Jde o definování dvojího světla: Tím prvním světlem je oslnivé blankytné světlo, jež je jasné a jiskřivé, ostré a třpytivé, že je tvoje oči sotva vydrží. Ale ve chvíli, kdy se objeví toto světlo, pronikne k člověku také matné bílé světlo bohů. Následující duševní pochody umírajícího popisuje Bardo Thödol takto:

V této chvíli se tě pod vlivem špatné karmy [tj. Stínu – alespoň v mé interpretaci je to v tomto smyslu totéž] zmocní z toho oslnivého blankytného světa, představujícího moudrost dharmy [tj. pravé nauky], hrůza a strach a budeš před ním chtít prchnout. Z onoho matného bílého světla bohů se v tobě naopak zrodí pocit radosti.



Nenech se v tomto okamžiku znepokojit ani zastrašit oním velmi jasným a ostrým, jiskřivým a třpytivým blankytným světlem, představujícím jasné světlo nejvyšší moudrosti! (...) Z onoho matného bílého světla bohů se neraduj, nelni k němu, neprahni po něm! Budeš-li k němu lnout, poputuješ do světa bohů a budeš se pohybovat v kruhu šestera stavů. Je to překážka zatarasující ti cestu k osvobození, proto se na ně nedívej...

Nyní, když víme, na co se dívat, až bude náš pozemský život u konce, mohli bychom se zamyslet i nad tím, kam vlastně hledíme nyní. S jistým (zde naprosto záměrným) zjednodušením lze lidi rozdělit do tří skupin:

První skupinu tvoří lidé, kteří civí na na rozdělený svět jevů, jsou jím zcela zaslepeni a jejich svatostánkem je oblíbený hypermarket. V následujícím textu budu psát o závoji – tito lidé však mají přes oči nikoli závoj, nýbrž přímo černou pásku (a vůbec netuší, že už možná stojí u zdi...). Ti však patrně nečtou tento článek, přistoupíme tedy ke skupině druhé: ta je tvořena lidmi, kteří hledají 'něco víc', ale nejsou schopni oprostit se od závoje iluzí, tvořeným potřebami jejich ega. A je to právě tento závoj, co přetváří jasné světlo v světlo mléčně bílé (v této mé interpretaci je 'dvojí světlo' ve skutečnosti světlem jediným (=žádným), neboť i sama tato dualita by jinak byla podlehnutím iluzi mnohosti a rozdělení.) Podívejte se na svět přes závoj a porozumíte.

A pak jsou lidé, a je jich jen málo, kteří před jasným světlem neuhýbají pohledem ani své oči nešetří jemným tkanivem závoje...

Jak zřejmo, hodlám se zabývat skupinou druhou, tedy nevěstinkami se závojem. 'Když ono to mléčné světlo je tak pozitivní! Ach!' (Ano, připouštím, že mi pozitivní lidé opravdu hodně lezou na nervy a podezírám je, že tvoří určitou, dosud dostatečně nezpracovanou, část mého Stínu...)

Sluníčka, srdíčka, kytičky, pastelové barvy, kamínky, korálky, pravda a láska vítězící nad lží a nenávistí, jednou bude líp, věk Vodnáře, psychedelika, reiki, hippies, hodné čarodějky, free, cool, in, smajlíky, be HAPPY now!

Wow...

Všichni ti 'stoupenci světla' hledí do toho hezkého, milého, přítulného mléčného světla, jsou z toho 'úplně vodvázaní' a jsou přesvědčeni o tom, že toto je pravda. Alespoň dokud se z toho nezblázní...

A zbláznit se z toho věru mohou, neboť se dopouštějí velice vážné chyby. Jsou tak zamilovaní do svého ega (patrně proto, že jim poskytuje tak báječný závoj), že naprosto potlačují jak svůj, tak i kolektivní, Stín. Příklad: moje známá provozovala jakousi pseudomystiku založenou na tibetském buddhismu. Potíž byla v tom, že se naprosto odmítala zabývat démonickými podobami božstev a odvrácenou stranou vůbec. Jenže tato 'odvrácená strana' má právě v tibetském buddhismu své nezastupitelné místo. Nejen květiny a hezké mandaly, ale i lebky a hnáty... Upozornil jsem ji, že pokud chce jít touto cestou, měla by se zamyslet například nad vykonáním meditace nad mrtvolou. Ale to pro ni bylo 'fuj'. Svoji cestu na psychiatrickou kliniku uspíšila experimenty s LSD, ale i bez psychedelik měla její cesta zcela jasný směr. On totiž i Stín chce své a pokud jej dlouhodobě ignorujeme, snadno přijdeme k úrazu. A nyní se dostávám ke křesťanům, kteří mají v jisté věci přeci jen pravdu. Jistě jste se setkali s varováními (zvláště fundamentalistických) křesťanů, že jóga, New Age, léčení energií (o magii ani nemluvě) a podobné věci při dlouhodobějším provozování vedou k vážným psychickým problémům. Vzhledem k tomu, že pro křesťana má Stín podobu ďábla, pak tvrzení, že se v těchto praktikách skrývá ďábel ani zdaleka není beze smyslu. Dokonce je křesťanství skutečně méně nebezpečné, než magické praktiky všeho druhu, pokud jsou provozovány člověkem s očima zahalenýma závojem lunárního já. Křesťanství totiž sice pracuje se Stínem velice zastarale a mnohdy naprosto nevhodně (například skrze pocity viny), ale alespoň jej zcela neignoruje.

Proto vyzývám k zamyšlení nad tím, jaké povahy je světlo, do kterého hledíte. Je skutečně čisté? Odhaluje i to, co se vám na vás nelíbí? Nepřikrášluje? Bolí?

Nebo je jen milé, laskavé, přívětivé, bezbolestné a 'pozitivní'? Protože pokud ano, strhne vám jednou váš vlastní Stín závoj iluzí a vy budete pohlceni a stráveni slepotou...


Za inspiraci děkuji Zuzaně Antares a King Mobovi.
citace z Bardo Thödol:
Tibetská kniha mrtvých, nakladatelství Vyšehrad, Praha 1995, přel.: Josef Kolmaš

 
Kojot, 7.1.2005


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz