Malé opatství Thelémské
*Encyklopedie Thelémy* *Kniha zákona - magická exegeze*
*Rituály* *Učební materiály* *Průzkum vyšších světů*
*Hermes II. Trismegistos*
*Dějiny 20. století* *Stručná historie esoteriky* *Osobnosti západní esoteriky*
*Živlová magie* *Struktura Universa*
*Magická intelektuální a názorová základna*
*Rituální předměty*
*Vzkazy a názory*
Kojot: Já & magie VI.
Kojot

“Návraty k vyššímu stupni dětství jakož i zpověď...“

I. OBECNĚ
Už fakt že hovoříme o „magickém myšlení“, že používáme tento pojem, ukazuje, že jsou nám známa i myšlení jiná, ne-magická. A už to samo znamená na jedné straně problém, potíž, na druhé však výzvu. Hovoříme-li totiž o magickém myšlení, je to důkaz odcizení naší mysli světu jaký je1), důkaz profanace pvodní účinné řeči2) v řeč profánní, v řeč popisující buberovské základní slovo Já-Ono3). „Ale předmětná řeč může zachytit jenom cíp skutečného života.“4) Magické myšlení, magická řeč je myšlením a slovem vztahu. „Vztah je vzájemnost. Mé „Ty“ na mne působí stejně jako já na ně. (...) Náš život je nezbadatelně zahrnut do proudící vzájemnosti všeho jsoucího.“ 5)

Je obtížné znovuobjevovat onen posvátný, magický úhel pohledu, zapomenout na subjekt a objekt 6), podívat se na svět očima primitiva 7) či dítěte 8). Musíme se tomuto z(a)tracenému umění těžce a dlouho učit a to s vědomím, že jde o platónské rozpomínání, tedy že znovuobjevujeme to, co už jsme jednou měli - jako jednotlivci i jako lidstvo.

Dopomáhá nám v tom fakt postupné proměny světa, jež byla (jak se stále znovu utvrzuji) nastartována onou Rovnodenností bohů roku 1904. Dnes již fyzikové samozřejmě(!) připouštějí, že existence nezávislého, od objektu odděleného, pozorovatele je pouhá fikce, biologové už začali chápat, že pitva nemůže nahradit celostní pohled na živý organismus.
Poprvé od šestého století před Kristem, kdy vznikla filosofie coby jazyk, snažící se o intelektuální výklad světa 9), se tento trend obrací (či lépe řečeno vrací na vyšší rovině). Tento zvrat byl předznamenáván již od 19. století. A tato předznamenání si mnohdy vyžádala krutou daň. Nietzche - coby prorok tohoto zvratu - ze svého údělu zešílel. Náš Ladislav Klíma se uchlastal. Crowley byl zatracovaný „černý mág“ a podivín. 10) Dnes již máme 11) mnohé z jejich myšlenek takříkajíc 12) „v krvi“. Přesto jsme ale ještě na samém počátku této nové cesty a opravdová změna myšlení stále zůstává (až na zcela výjimečně disponované jedince) dlouhým a nesmírně náročným úkolem. Navíc je pravděpodobné, že ani ve vzdálené budoucnosti nepostihne celé lidstvo, ale povede spíše k jeho rozdělení na „novoaeonské - novomagicky myslící“ jedince a zbytek lidstva nadobro uvězněný ve starých myšlenkových stereotypech ... 13)

II. OSOBNĚ
Tak jako lidstvo, také já jsem pouhá larva snící o proměně v motýla, tj. v psyché, a mohu a mám-li psát o magickém myšlení, magickém vidění světa, lze v mém případě hovořit pouze o střípcích, o jakýchsi zázračných chvilkách vědomí souvislostí, o barevných sklíčkách neobvyklých úhlů pohledu, jež jsem měl tu čest poznat...
Střípek první - psilocibe - magické houby, „kamarádíčkové“. Je sice pravda, že jsem jedenkrát prožil vztah typu Já-Ty se světem i pod vlivem konopí, ale byly to právě lysohlávky, které mi ukázaly skutečnější podobu lesa a stromů a také opravdovější podobu přátelství, podobu blízkou platónské ideji 14). Naučily mne opět vidět věci kolem sebe dětskýma očima a jsem jim za to vděčný. A když píši „vidět“, myslím to v podstatě doslovně. Ovšemže mne (znovu)naučily i cítit, prožívat, ale právě obnovení původního dětského zrakového vjemu pokládám za to nejpodstatnější. Na rozdíl od běžného vidění byly lze spatřit i vztahy a souvislosti - a to opět nikoli obrazně řečeno. Tak jako u mnohého z říše magického myšlení se i zde pohybujeme v oblasti nevyjádřitelné slovy.
Když už jsme u dětského vnímání světa, je tady druhý střípek, druhé sklíčko: přátelství s bytostí, jež nikdy zcela neztratila vnímání magické reality světa a dětskou radost z něj. Bytosti, která se umí pohybovat na samé hranici Nikdykde a nepotřebuje se tomu učit, natožpak studovat věci magické. Tak jsem byl zasvěcen do tajemství Města (stejně, jako mne houbičky zasvětily do tajemství Lesa). Naučil jsem se cítit sílu 15) přebývající v opuštěných domech, starých továrnách a v neposlední řadě sídlící i v opuštěných ulicích kolem čtvrté ráno. A (nejen) zato má tato bytost (a její bratr rovněž!) můj veliký dík.
Dalším úhlem pohledu není ani tak střípek, jako spíše magické zrcadlo. Je jím západní magie, TAROT, kabala a vše s nimi spojené. Hermetismus jako systém i životní filosofie. Hledání souvislostí mezi souvislostmi. Zde patří můj dík všem, kdo na této cestě došli dále než já a stali se tak či onak mými učiteli. Jak autorům moudrých knih, tak i Tobě, Zuzano.
A pak je tu ještě další střípek, téměř černý, ostrý a bolestivý kus vyvřelého skla, jímž je deprese. I přes bolest, nesmírnou únavu a nesnesitelnou emoční nestabilitu, kterou mi působí; přes desítky nedokončených věcí a přátele, které mi odcizila... jí vděčím za vhled do těch temnějších, „odvrácených“ 16) souvislostí světa. Vnitřně je z(a)pracovat je mnohem těžší, než si zvnitřnit krásu přírody a zvláštní melancholii nočního Města. Je to „dar nedar“ extrémní přecitlivělosti, dar pohledu, z něhož bolí duše, nicméně důležitého pohledu, s nímž se teprve budu muset naučit zacházet... 17)

III. ZÁVĚREM
„JÁ & MAGICKÉ MYŠLENÍ...“ Už první slovo této bezpřísudkové věty nabízí mnoho otázek. Jaké „Já“ Pravé Já či ego? Khabs či Khu 18)? A jaký je skutečný vztah obsažený v této větě, v tomto zadání? Je-li to vztah Já-Ono, pak není magického myšlení. Je-li to vztah Já-Ty, nelze o něm psát...
Snad jednou propojím všechny své střípky, všechny ukázky světa a jeho vztahů do jediného celku. Pak bude „JÁ & MAGICKÉ MYŠLENÍ“ vztah, o němž nebude třeba hovořit...




1) „...láska k životu , takovému jaký je, a nikoli jaký by měl být, stojí ve výrazném protikladu k životnímu pocitu zemědělců, pasteveckých nomádů a členů industriálních společností.“
H. P. DUERR: „SEDNA aneb láska k životu“, HORUS, Brno 1997, s. 198
2) „Jaké jsou hlavní aspekty tohoto typu řeči? (...) Jakmile je řeč jednou pronesena, stává se mocí, silou, činem. (...) Řeč je pojímána jako přírodní skutečnost, jako část fysis. (...) Magicko-náboženská řeč je předně účinná, avšak její status náboženské síly k sobě váže další aspekty: tento typ řeči se v prvé řadě neliší od jednání nebo, chcete-li, na této úrovni neexistuje rozdíl mezi řečí a činem; magicko-náboženská řeč dále nepodléhá časovosti; a konečně, vždy je výsadou sociálně-náboženské funkce.
Plně účinná řeč není oddělena od svého uskutečnění; je naráz skutečností, uskutečněním, činem.“
M. DETIENNE: „Mistři pravdy v archaickém Řecku“, OIKOYMENH, Praha 2000, s. 68-70,74
3) „Základní slova nejsou jednotlivá slova, nýbrž slovní dvojice.
Jedním základním slovem je dvojice Já-Ty.
Druhým základním slovem je slovní dvojice Já-Ono.
(...) Vnímám něco. Pociťuji něco. Představuji si něco. Chci něco. Cítím něco. Myslím na něco. (...) Toto všechno a pochody tomu podobné společně zakládají říši slova Ono. (...) Ono existuje jen proto, že hraničí s jinými.“
M. BUBER: „Já a Ty“,Mladá fronta, Praha 1969, s. 7-8
4) M. BUBER: „Já a Ty“, s. 18
5) M. BUBER: „Já a Ty“, s. 17
6) Zapomenout na Já & magické myšlení!!!
7) t.j. TOHO PRVOTNÍHO!
8) Mt. 19.14 a podobně
9) „Jedinou nehalucinačností je - Sen, to nejlepší, co filosofie má, je znetvořená reminiscence Snu.“
L. KLÍMA: „Metafilosofika“
10) Ve srovnání s Nietzchem a Klímou však dopadl ještě dobře...
11) Myslím tím řekněme... „civilizační vlastnictví“
12) Ne-li doslovně!
13) srv. např. Strugačtí: „Vlny ztišují vítr“...
14) viz J. A. Polák: „Den, kdy jsme obešli dělníky... Velmi osobní povídání o lysohlávkách“
15) Ve smyslu pojmu mana. Magickou sílu par excellence...
16) Ovšemže z nižšího, dualistického pohledu. Ve skutečnosti neexistují souvislosti a souvislosti...
17) Současná fáze nemoci mne navíc poněkud přiučila pokoře.
18) „Khabs is the secret Light or L.V.X.; Khu is the magical entity of man (...) Khabs means star.“
„This 'star' or 'Inmost Light' is the original, individual, eternal essence. (...) Khu is the first veil, far subtler than mind or body, and truer; for its symbolic shape depends on the nature of its Star.“
„We are not to worship the Khu, to fall in love with our Magical Image.“
A. CROWLEY: „The Old and New Commentaries to Liber AL“ (komentáře k AL I,8 a I,9)
 
září 2003


(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz Webmaster, dotazy, připomínky: 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz